Z Německa i Francie přišla tento týden dobrá ekonomická data. To, co se dělo ve třetím čtvrtletí, představuje vzdálenou historii a trhy se domnívají, že ve čtvrtém čtvrtletí dojde ke zhoršení. V rozhovoru pro Financial Times to uvedl Keith Wade, hlavní ekonom společnosti Schroders. Hlavní pozornost se v Evropě upíná směrem k Itálii. V jejím případě totiž neexistuje žádný záchranný balíček, který by podpořil snahu vlády o úspory a snížení výnosů vládních dluhopisů. Za „poměrně znepokojující“ pak ekonom považuje i to, že obavy spojené s Itálií se začínají posouvat rovněž směrem k Francii.
Wade se domnívá, že negativní vývoj na dluhopisových trzích bude pokračovat až do doby, kdy se objeví jasnější známky navýšení zdrojů EFSF. Jedinou institucí, která je nyní schopna nakoupit dostatečný objem dluhu na to, aby se situace zklidnila, je ECB. Trhy by rády, aby začala s kvantitativním uvolňováním, v jehož rámci by kupovala vládní dluhopisy a snížila tím jejich výnosy. Při současné 7% úrovni výnosů totiž Itálie kvůli vysokému objemu dluhu není schopna financovat své deficity.
Výnosy v posledních dnech vzrostly i u španělských obligací. Tato země přitom podle ekonoma „dělá vše, co by dělat měla a není toho moc, co by mohla zlepšit“. Problém ovšem spočívá v tom, že růst ekonomiky je velmi slabý. Musí se tedy podpořit hospodářská aktivita; strukturální reformy však fungují velmi pomalu a „trhy nejsou příliš trpělivé“. Wade zastává názor, že celé eurozóně hrozí v roce 2012 recese a „věci se dostaly trochu za hranici toho, co mohou řešit jednotlivé vlády“.
„Existuje možnost, že do situace vstoupí MMF, pravděpodobně s podporou Číny a možná Brazílie a dalších rozvíjejících se ekonomik,“ uvedl Wade. Jde totiž o jedinou instituci s dostatečnými zdroji na vytvoření záchranného fondu a bez externí pomoci bude těžké situaci uklidnit. Co se týče kvantitativního uvolňování, ECB má kvůli silné opozici Německa složitou pozici. „Má svázané ruce a MMF tak představuje evidentní subjekt, na který bychom se měli zaměřit,“ řekl ekonom.
FTAlphaville poukazuje na konkrétní možnost, jak by mohl MMF v eurozóně zasáhnout: Fond by získal půjčku od ECB. Tím by ECB překonala zákonná omezení či jejich německou interpretaci. ECB sice nemůže provádět „monetární financování“, může ale provádět „externí operace“. V jejich rámci pak může spolupracovat s jinými centrálními bankami a finančními institucemi, nakupovat či prodávat zahraniční aktiva, provádět bankovní transakce ve vztahu k třetím zemím včetně poskytování a přijímání půjček. MMF by tak podle Business Insider „pravděpodobně nakonec poskytl financování EFSF a tento fond by nakupoval vládní dluh“. Pokud by ovšem MMF získal půjčky od ECB a jednal sám bez EFSF, pravděpodobně by získal více zdrojů od Číny a dalších rozvíjejících se ekonomik. Podle Dow Jones ale tuto možnost Německo již dříve odmítlo, i když ji může ještě přehodnotit. Podle jednoho z vrcholných zástupců MMF se toto téma projednávalo na zasedání zemí G20 v Cannes.
(Zdroj: FT, FTAlphaville, CNBC)