Nový řecký premiér Lukas Papadimos v Bruselu ujišťoval lídry Evropské unie, že jeho země dostojí závazkům a neustoupí od slíbených reforem. Ty jsou nezbytné k tomu, aby Atény získaly další část finanční pomoci od partnerů z eurozóny a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Prezident EU Herman Van Rompuy po schůzce s Papadimosem řekl, že eurozóna je připravena další část úvěru uvolnit.
Partneři od Řecka požadují, aby se tamní politici písemně zavázali, že dohodnuté reformy poběží i v budoucnu bez ohledu na to, kdo bude u vlády. V Řecku se v půlce února uskuteční předčasné volby. Problém je ale s tím, že lídr jedné z klíčových řeckých politických stran se k písemnému závazku odmítá připojit. Věřitelům by prý měl stačit jen ústní slib, že jeho strana reformy nebude blokovat.
Předseda Evropské komise José Barroso po setkání s novým řeckým premiérem řekl, že Atény musí chápat, že partneři si chtějí být jisti, že reformy nejsou jen pro tuto chvíli a pro současnou vládu.
Otazníky teď visí nad osmi miliardami eur, což je v pořadí šestá tranše úvěru z prvního záchranného balíku pro Řecko. Pokud by Řekové tyto peníze nedostali, hrozil by jim v polovině prosince státní bankrot. Eurozóna však uvolnění další tranše podmiňuje právě zmíněným písemným slibem pokračovat v reformách.
"Euroskupina by měla být v pozici, že na své příští schůzce bude souhlasit s uvolněním šesté tranše úvěru pro Řecko," řekl Van Rompuy s odkazem na schůzku, která se má uskutečnit na konci listopadu. Úvěr, který si Řecko dohodlo už loni v květnu, je v objemu 110 miliard eur (asi 2,8 bilionu Kč). Stejně jako Barroso ale Van Rompuy poznamenal, že všechny politické strany v Řecku musí písemně stvrdit, že země bude pokračovat v dohodnutých reformách.
Papadimos připustil, že dosažení cílů bude velmi složité, ale že jeho vláda udělala vše, co bude v jejích silách. Jedním z dlouhodobějších cílů je, aby dluh Řecka poklesl do roku 2020 na 120 procent hrubého domácího produktu.