Německá vláda se ráda chlubí solidními financemi a statutem bezpečného investičního útočiště, které podle ní Německo má. V jistém smyslu jsou na tom ale lépe veřejné finance Itálie. Určité ukazatele naznačují, že si Německo možná nebude schopno dlouhodobě udržet pozici země, která ostatním slouží coby vzor. Vládní dluh jako procento HDP přesahuje 80 %, což ve srovnání s jinými zeměmi EU rozhodně není příkladné, nanejvýše jde o průměr. Lépe je na tom i Španělsko. Ministr financí Wolfgang Schäuble sice očekává, že příští rok klesne rozpočtový deficit z letošních 1,3 % HDP na méně než 1 % HDP. On sám chce ale dluhy zvýšit víc než v roce 2011. Budou to zemské vlády, které si budou půjčovat méně a tak pomohou snížit německé deficity.
Německá koaliční vláda má dostatek hotovosti a její snaha o úspory tedy znatelně klesá. Projevuje se to například navýšením rozpočtu ministerstva dopravy o dodatečnou 1 miliardu eur či znovuzavedením vánočního bonusu pro státní úředníky v celkové výši 500 milionů eur. Je sice pravdou, že rozpočty se pohybují směrem, který by měl zajistit požadované snížení nárůstu dluhů na minimum od roku 2016. Vyrovnaný rozpočet ale nestačí na to, aby poměr dluhu k HDP během rozumné doby klesl ze současných více než 80 % na 60 % požadovaných Maastrichtskou smlouvou.
Německo při poskytování pomoci Řecku, Irsku a Portugalsku požadovalo, aby tyto země dosahovaly primárního rozpočtového přebytku – rozdílu mezi vládními příjmy a výdaji, do kterých se nezapočítávají úroky z dluhu. Samo ale tohoto cíle dosahovalo jen zřídka. Mezi lety 2002 a 2006 se například německá primární bilance nacházela v chronickém deficitu. Itálie naopak ve stejné době dosahovala přebytku ve výši 1,3 % HDP. V Německu se podle Evropské komise dá přebytek ve výši 1,5 % čekat až v roce 2013. Itálie by ale příští rok měla dosáhnout primárního přebytku ve výši 3,1 % a 4,4 % v roce 2012. A pokud Mario Monti přijde s úspornými programy požadovanými ECB, bude to ještě více.
Podle Thorstena Polleita z Capital Deutschland by Německo na snížení poměru dluhu k HDP na 60 % potřebovalo dosahovat primárního přebytku ve výši 2,7 % po dobu deseti let. Pokud by dosahovalo 4,7 %, stačilo by pět let. Německo by podle ekonoma mělo již nyní zavést úsporné programy, nebo mu hrozí snížení ratingu. Schäuble je ale zatím spokojený, protože je schopný udržet růst zadlužení znatelně pod dluhovým limitem. Důvodem není ani tak jeho ochota ke snižování výdajů, jako vysoké daňové výnosy.
(Zdroj: Der Spiegel)