Aktualizováno Snaha Evropy o navýšení zdrojů evropského záchranného fondu EFSF na jeden bilion eur se jeví jako neuskutečnitelná a úvahy o tom, jak izolovat Itálii a Španělsko od šíření dluhové krize, se opět upínají na Evropskou centrální banku, uvedly zdroje přítomné dnešním jednáním ministrů financí EU a eurozóny.
Český ministr financí Kalousek již dříve v rámci dne uvedl, že neočekává, že na dnešním setkání ministrů financí EU a eurozóny dojde k přijetí razantních protikrizových opatření, která by uklidnila finanční trhy. Směr debat odpovídá prohlášením šéfa EFSF Reglinga z pondělka tohoto týdne. Směrem k německým zákonodárcům pronesl, že posílení EFSF prostřednictvím pákového efektu 4 až 5násobně již není kvůli podmínkám na trhu možné. Poslanec a parlamentní mluvčí kancléřky Merkelové pro rozpočtové otázky Norbert Barthle pak řekl, že výše pákového efektu bude ponechána na rozhodnutí analytiků trhu. „Když ale tyto nástroje přijdou na trh, jistě nedosáhnou původně očekávaného faktoru 5. Pákový faktor by mohl být 3 až 4násobný, pokud se dostaneme na úroveň zajištění 20 až 30 procent," citovala jeho slova agentura Reuters. Rozhodování ministrů financí dle zdrojů odstupuje od těchto úvah směrem k zapojení ECB a MMF.
„Ministři financí eurozóny dnes v noci otevřou první část jednání o tom, jak směrovat skrze Mezinárodní měnový fond úvěry Evropské centrální banky k zasaženým zemím eurozóny. Jde o cestu, která by umožnila zapojit ECB bez porušení unijní legislativy. Ta zakazuje přímé úvěrování vlád,“ uvedly zdroje z jednání s tím, že diskuse nad myšlenkou jsou v samém úvodu. Poté, co selhala ve snaze uklidnit trhy říjnová jednání, má být tato dohoda „pokusem pět“ o záchranu situace.
Německo bude na Summitu v příštím týdnu tlačit na změny v řízení Evropské unie, spojené s důrazem na vynucení rozpočtové disciplíny členských zemí. S Francií pracuje na plánu nové „smlouvy o EU“, které by bylo možno dosáhnout bilaterálními dohodami mezi zeměmi, kvůli větší pružnosti = rychlosti jejích sjednání. Komentátoři tyto snahy chápou jako přípravu půdy pro vstup ECB do dění.
Zdráhavý postoj ECB
Evropská centrální banka ale i pod novým vedením Italem Mariem Draghim zůstává vůči většímu zapojení do řešení evropské dluhové krize přinejmenším zdrženlivá. „Od nás nelze očekávat o mnoho víc, je to na vládách,“ nechal se v první polovině listopadu slyšet člen rady guvernérů ECB a šéf nizozemské centrální banky Klaas Knot. Následně zopakoval postoj bývalého i nového šéfa ECB, podle něhož jsou intervence banky v eurozóně dočasné a omezené.
Signál, že by neměly do budoucna počítat s masivnější pomocí ECB, v listopadu vyslal i nový guvernér ECB Mario Draghi. ECB by se podle něj měla soustředit především na udržení cenové stability a zachovat si důvěryhodnost. Draghi zároveň důrazně vyzval vlády, aby se chovaly dle svých slibů a zasadily se o ukončení evropské dluhové krize, konkrétně aby co nejdříve zprovoznily evropský záchranný fond.
Draghi poukázal na to, že lídři EU se rozhodli záchranný fond založit už před více než rokem a půl. Následně se dohodli, že poskytnou za fond garance a letos v říjnu odsouhlasili, že efektivní kapacitu fondu pomocí finančních nástrojů několikanásobně zvýší. "Kde je realizace těch rozhodnutí, která byla přijata už tak dávno? Déle už bychom čekat neměli," uvedl Draghi před dvěma týdny na Evropském bankovním kongresu ve Frankfurtu.
Německá média následně před deseti dny přinesla spekulace o tom, že se dokonce ECB chystá omezit objem prostředků, a to na 20 miliard eur týdně. Ačkoliv k potvrzení této informace dosud nedošlo, uvnitř instituce zodpovídající za cenovou stabilitu v eurozóně zřejmě sílí kontroverze ohledně užití tohoto nestandardního nástroje. Již v září oznámil odchod z ECB bývalý šéf Bundesbank Jürgen Stark, který byl silným odpůrcem programu na nákup dluhopisů vlád eurozóny. Situaci rozhodně nepomáhá ani fakt, že se ECB již nedaří plně sterilizovat dodávky likvidity, které na trh plynou skrze její odkupy vládních dluhopisů a kterou se centrální banka snaží opětovně stahovat skrze depozitní nástroje.
(Zdroj: Bloomberg, CNBC, čtk, Reuters)