Roční míra inflace v eurozóně podle dnešního rychlého odhadu Evropského statistického úřadu (Eurostat) v listopadu stagnovala na třech procentech. Stejný meziroční růst indexu spotřebitelských cen v eurozóně předpokládal i konsensus vzešlý z průzkumu agentury Bloomberg. Statistici žádná další podrobnosti ke svému předběžnému odhadu jako tradičně neuvedli. Podle Eurostatu však bývá tento "rychlý odhad" velmi přesný a jen málokdy se od něj konečný výsledek liší o více než 0,1 procentního bodu.
„Velmi vážná možnost propadu eurozóny do recese v čtvrtém čtvrtletí v doprovodu s nedávnými znaky oslabování inflačních tlaků dává ECB pádný důvod pro opětovné snižování sazeb v příštím týdnu,“ zhodnotil po datech Howard Archer, hlavní ekonom IHS Global Insight v Londýně.
Míra nezaměstnanosti v eurozóně v říjnu překvapivě stoupla na 10,3 procenta, zatímco ekonomové podle agentury Bloomberg očekávali stagnaci na zářijových 10,2 procentech. V celé Evropské unii se nezaměstnanost zvýšila z 9,7 na 9,8 procenta. Podle statistik je současná míra nezaměstnanosti v eurozóně nejvyšší za více než 13 let. V říjnu loňského roku míra nezaměstnanosti v eurozóně činila 10,1 procenta a v celé 27členné EU 9,6 procenta.
Podle odhadu Eurostatu v EU bylo v říjnu 23,6 milionu nezaměstnaných, z toho 16,3 milionu v unijních státech platících eurem. Proti září jejich množství stouplo o 130.000 v EU a o 126.000 v eurozóně. Nezaměstnaných podle statistiků meziročně přibylo o 440.000 v EU a o 367.000 v eurozóně.
Zatímco v Rakousku nezaměstnanost dosahovala v říjnu 4,1 procenta, ve Španělsku to bylo 22,8 procenta. V ČR podle metodiky evropských statistiků nezaměstnanost činila 6,7 procenta, což je šesté nejnižší číslo z unie.
(Zdroj: Bloomberg, ČTK)