Aktualizováno Evropská unie hodlá přijít s plánem, jak vyřešit ozdravění padlých bank bez toho, aby do nich v budoucnu plynuly prostředky daňových poplatníků. Podle návrhu, který má za úkol připravit eurokomisař pro měnové zálěžitosti Olli Rehn, by první na ráně, kdo ponese ztráty z problémových bank, byli investoři do dlouhodobého dluhu bank. Až jako poslední instance by regulátor mohl rozhodnout také o pokrácení věřitelů krátkodobého dluhu či dokonce u derivátů a to jen v případě, že by odpis dlouhodobého dluhu nestačil k navrácení banky na dostatečné kapitálové úrovně. Počítá s tím návrh, jehož kontury prozradily zdroje z jeho příprav.
Z těchto návrhů, které mají do budoucna donutit investory nést ztráty z případného bankrotu či jen vážných potíží bank, má být ale vyloučen dluh emitovaný před rokem 2013. To má nyní ochránit bankovní dluh od okamžitého růstu nákladů financování (úroků). Navrhovaná evropská legislativa bude vyžadovat schválení národních vlád a Evropského parlamentu.
Odpis dluhu má být možné aplikovat u bank, kterým hrozí již v blízké budoucnosti propad pod minimální stanovené kapitálové úrovně a bez tohoto poklesu neschopnost dostát závazkům vůči věřitelům. Regulátoři mají dostat pravomoc nuceně rozhodnout o směně bankovního dluhu za běžné akcie. Mají také moci nařídit bankám odprodej části nevýdělečného byznysu.
Evropští lídři minulý měsíc odsouhlasili bankám dočasné garance za jimi vydávaný dluh jako součást plánu, jak navrátit důvěru finančnímu sektoru. Včera pak ministři financí rozhodli o koordinaci tohoto programu v jednotlivých zemích, aby nedošlo k jeho roztříštění.
Evropská komise dnes prodloužila a rozšířila krizová pravidla upravující státní podporu bankám. "Mým záměrem bylo ukončit krizi režimu ... tento měsíc. Od posledního léta jsem byl nucen změnit svůj názor vzhledem k většímu napětí na trzích státních dluhopisů a přenosu tohoto napětí na mezibankovní trhy a na podmínky pro financování bank," uvedl eurokomisař pro hospodářskou soutěž Joaquín Almunia.
Zvláštní pravidla pro státní podporu Evropská komise přijala během roku 2008 v reakci na finanční krizi a s tím spojené potíže bank, kterým musely pomoci vlády jejich zemí. Cílem je zabránit případným narušením pravidel hospodářské soutěže. "Zhoršení napětí na trzích se státními dluhopisy banky v Evropské unii dostalo pod obnovený tlak, což je důvodem prodloužení krizových pravidel," dodal Almunia.
Nová direktiva, která bude platit od 1. ledna, ulehčí vládám poskytnutí pomoci bankám v potížích, pokud by se země EU potýkaly s problémy zamrznutí úvěrového trhu, ztráty kapitálu a dluhové krize. "Poplatky, které budou banky platit za garance za své závazky, budou po úpravách reflektovat především vnitřní riziko banky před rizikem země nebo tržních podmínek," uvedla EK. Průměrná cena za garanci se bude pohybovat kolem jednoho procenta, přičemž minimální poplatek bude 0,4 procenta. Tyto podmínky budou použitelné pro dluhopisy se splatností jednoho roku až pěti let nebo pro sedmileté konvertibilní dluhopisy.
Evropská komise dále uvedla, že očekává, že náklady na garance klesnou díky této nové cenové politice o 0,2 procenta. EK dále očekává, že banky budou více využívat akcie než peníze při placení státu za jeho podporu. Almunia dodal, že by preferoval systém, kde by se státy dělily o garance poskytnuté bankám. Ale skupina ministrů financí EU, tzv. Ecofin, ve středu rozhodla, že nechá na jednotlivých členských státech, zda budou chtít zajistit jejich banky samostatně, přestože by tento zásah poskytl jen mírnou důvěru v upadající finanční systém v zemi, která je příliš slabá na to, aby tomuto finančnímu systému mohla pomoci.
Vlády EU podle údajů EK poskytly už 1,6 biliónu eur finančnímu sektoru prostřednictvím garancí, rekapitalizací a výkupů špatných aktiv a přes opatření dodávající finančnímu systému likviditu od října 2008 do prosince loňského roku.
(Zdroj: Bloomberg, AP, mediafax)