Írán se dostává pod stále větší tlak Západu. I když na včerejším zasedání ministrů zahraničí EU ještě nebyl schválen zákaz importu íránské ropy, zasvěcení diplomaté a manažeři ropných společností tvrdí, že na příštím, lednovém, zasedání Rady ministrů již embargo s největší pravděpodobností uvaleno bude.
Podle zdrojů deníku Financial Times se proti embargu přestaly stavět i největší evropští importéři íránské ropy – Itálie, Španělsko a Řecko. Jejich zástupci pouze požádali o dodatečný čas na nalezení alternativních dodavatelů. „Řecko vyjádřilo určité výhrady a my je vezmeme v úvahu,“ prohlásil po včerejší schůzce francouzský zástupce Alain Juppé, jehož země patří mezi zastánce nejtvrdších opatření vůči Teheránu.
Írán je třetí největší vývozce ropy na světě. Spojené státy, které s Teheránem nemají už přes 30 let diplomatické styky, uvalily zákaz na dovoz íránské ropy v roce 1987 a kvůli jejich nátlaku ze země odešly i velké evropské koncerny jako a Royal Dutch . V poslední době své průzkumné licence prodal i ruský . Minulý rok nicméně země EU dovážely z Íránu v průměru 450 tisíc barelů denně, tedy 5,7 % celkových ropných importů. Většina íránského dovozu (70 %) připadala na Itálii a Španělsko.
Podle západních diplomatů bude klíčovou otázkou nadcházejících týdnů to, jestli Saúdská Arábie a další státy Perského zálivu zvýší těžbu, aby tak pokryly výpadek íránského exportu. Rafinerie teď budou vést jednání s blízkovýchodními těžaři o dodatečných dodávkách. Řada evropských zemí by mohla v překlenovacím období využít strategické rezervy.
Negativní dopad by zákaz mohl mít hlavně na cenu ropy na světových trzích. Kotace ruského Uralsu s vyšším obsahem síry, který je využíván řadou středomořských států EU, a je tedy částečným substitutem podobně syrnaté íránské ropy, se již po několik týdnů drží nad severomořským Brentem, což se zatím nikdy nestalo. Dražší ruská ropa ohrožuje i ziskovost středoevropských rafinerií, jejichž situace teď není právě nejlehčí. Urals ale zdražuje i kvůli nižší produkci v Rusku a větší poptávce ze strany rafinerií, jelikož je pro ně nyní výhodnější vyrábět topné oleje, jichž se dá z Uralsu vydestilovat větší množství, než benzín nebo diesel, jejichž marže se propadly a k jejichž výrobě je vhodnější Brent.
Dostat Írán do maximální izolace se pokouší i Americký Senát, který v noci na dnešek schválil návrh nového zpřísnění sankcí proti Teheránu. Podle senátorů by měly být od amerického finančního systému odstřiženy všechny instituce, které uskuteční nějakou transakci s íránskou centrální bankou. Prezident Barack Obama, který o sankcích nakonec rozhodne, se ale k senátnímu návrhu staví zdrženlivě.
Návrh sankcí vzešel ze společné iniciativy republikánů a demokratů a získal podporu všech 100 senátorů. "Chování Íránu je nepřijatelné a představuje nebezpečí pro Spojené státy i pro celý svět," prohlásil šéf demokratických senátorů Harry Reid.
Spojené státy už podle současných sankcí zakazují svým finančním institucím obchodovat s íránskou centrální bankou. Navržené opatření by znemožnilo provádět finanční transakce s Íránem i zahraničním institucím, které chtějí udržovat obchodní vztahy s USA, což by zkomplikovalo postavení řady bank, jejichž mateřské státy jsou americkými spojenci boji proti íránskému jadernému programu.
Experti ale upozorňují, že úplné embargo na vývoz íránské ropy se Západu prosadit nepodaří. Teherán vždy bude moct přistoupit alespoň k výměnnému obchodu ropy za jiné zboží.
(Zdroj: FT, ČTK, Securities)