Aktualizováno Italská vláda schválila na včerejším mimořádném zasedání balík protikrizových opatření, které mají ozdravit napjaté veřejné finance země, nastartovat ekonomický růst a zabránit pádu Itálie do dluhové krize. Plán rozpočtových úspor, strukturálních reforem a kroků na podporu ekonomického růstu vypracovaný vládou nového premiéra Maria Montiho počítá s opatřeními za 30 miliard eur (754 miliard eur). Premiéra dnes odpoledne čeká obhajování úsporného balíku v parlamentu, nejprve od 16:00 v dolní komoře a následně od 18:00 v Senátu. Euro po zprávě o politickém dění v Itálii posílilo o jeden cent na 1,344 USD/EUR.
Vláda se měla původně zabývat plánem reforem až dnes. Předseda vlády ale zdůraznil naléhavost situace tím, že překvapivě svolal ministry na včerejší odpoledne. Předcházela tomu jeho jednání s předáky politických stran a odborů.
Cílem Montiho vlády je dostat rozpočet do roku 2013 do vyrovnané bilance a nepodkopat přitom hospodářský růst, bez něhož je snižování dluhu nemožné. Druhým pilířem plánu tak mají být opatření na podporu růstu, která by měla uvolnit zdroje k oživení chronicky stagnující italské ekonomiky.
Podle agentury Reuters vládní plán počítá s balíkem opatření za 20 miliard eur pro období 2012 - 2014 a s dalšími investicemi na podporu ekonomického růstu a zaměstnanosti za deset miliard eur.
Podle vládního prohlášení, které citovala agentura AFP, chce vláda zvýšit daně u nemovitostí nebo nově zdanit luxusní zboží jako lodě, letadla nebo vozy s velkým obsahem válců. "Pokud to bude nutné", mohla by vláda od září 2012 zvýšit daň z přidané hodnoty o dva procentní body na 23 procent. Kromě toho chce Řím zakročit proti daňovým únikům. Pokud jde o důchodovou reformu, vláda počítá s výplatou penzí nikoli podle výše posledních mezd, ale na základě celkové pracovní aktivity. Zvýšit chce také věk odchodu do důchodu na 62 let pro ženy a 66 pro muže. V 66 letech by pak od roku 2018 podle BBC měly do důchodu odcházet také ženy.
Monti prohlásil, že opatření jsou nutná "na záchranu Itálie", a oznámil, že se vzdá svého platu ministra hospodářství a ministerského předsedy.
„Monti se rozhodl, že neexistuje jiná možnost, než prosadit velmi tvrdá opatření, aby země trhy přesvědčila, že to se snižováním zadlužení myslí opravdu vážně,“ komentoval plán italské vlády pro agenturu Bloomberg Nicholas Spiro, šéf Spiro Sovereign Strategy. Dodává nicméně, že pozice italského premiéra je nezáviděníhodná: „Bude velmi obtížné pro pana Montiho, aby oslnil trhy jakoukoliv akcí, včetně úsporného balíku, pokud nebude kolem Itálie a Španělska postaven důvěryhodný ochranný val.
Třetí největší ekonomika eurozóny se letos v létě dostala do centra evropské dluhové krize a v posledních týdnech se výnosy desetiletých státních dluhopisů usadily nad kritickou hranici sedmi procent. Nad touto úrovní už požádaly o finanční pomoc Řecko, Irsko a Portugalsko a ani Itálie tak vysoké úvěrové náklady dlouhodoběji neunese.
Evropská unie však na záchranu Itálie nemá dostatek zdrojů, takže zastavit šíření krize v této zemi je klíčové pro přežití eurozóny v nynější podobě. Platební neschopnost Itálie by měla pode ekonomů ničivé dopady na Evropu a byla by těžkou ranou pro celou globální ekonomiku. Scénu pro přijetí razantního reformního balíku připravila listopadová rezignace premiéra Silvio Berlusconiho a dosazení Montiho do čela přechodné vlády "národní jednoty".
Itálie je zranitelná zejména kvůli svému státnímu dluhu, který dosahuje 120 procent výkonu ekonomiky a je v Evropě nejvyšší po Řecku. Absolutní výše dluhu 1,9 bilionu eur je v Evropě největší. Pokud chce Itálie začít snižovat dluh, bez obnovení ekonomického růstu nebude mít podle ekonomů šanci.
(Zdroj: ČTK, Bloomberg, AP)