Hovořit o rozpadu eurozóny ve chvíli, kdy Německo a Francie slibují sjednocení Evropy, není zrovna v kurzu. Situace je ale taková, že buď přijde úplná fiskální unie, nebo rozpad. Analyzovat jeho důsledky proto není bezpředmětné. Nomura přišla s odhady hodnot měn, které by euro nahradily. Ve své analýze však zdůrazňuje, že „odhady pravděpodobně nejsou nijak přesné a měly by pouze poskytnout obrázek o tom, kam by se nové měny vydaly během pěti let po rozpadu“. Tabulka ukazuje odhadované posílení či oslabení měn k dolaru:
Analytik Nomury Jens Nordvig k odhadovaným hodnotám jednotlivých národních měn po pádu eura sám říká, že se z krátkodobého pohledu jedná o „značně provizorní“ odhady. „Rozpad eurozóny vytvoří další krátkodobá rizika a investoři budou vyžadovat nové rizikové prémie. Tyto rizikové prémie se budou různit země od země v závislosti na faktorech jako je tržní volatilita, likviditní podmínky a řízení kapitálu včetně případného zdanění kapitálových toků,“ vysvětluje Nordvig a dodává, že výše představené odhady se proto nesnaží zachytit tyto krátkodobé výkyvy, nýbrž predikují pouze rovnovážný stav po pěti letech od rozpadu.
Například u Německa by mohla vzniknout obrovská prémie díky jeho pozici bezpečného útočiště a následné poptávce po markách. Na druhou stranu ale nikdo neví, jaký vliv by mělo rozdělení eurozóny na německé banky.
Čísla uvedená v grafu Nomura odvozuje na základě reálných efektivních kurzů, strukturálních deficitů či konkurenceschopnosti. Vedle toho zvažuje rizika inflace v každé zemi. To je zajímavé, protože inflační rizika odrážejí chování ekonomik po rozpadu eura - od podpory likvidity bank, transmisi růstu cen skrze mzdy apod.
(Zdroj: FTAlphaville)