Firmy budou od roku 2012 trestně odpovědné. Soudy je budou moci pokutovat, zabavit jim majetek a za vážná provinění je budou moci i zrušit. Počítá s tím zákon o trestní odpovědnosti právnických osob, který dnes opět schválila sněmovna, když přehlasovala veto prezidenta Václava Klause.
Průlomovou změnu trestního práva, která má přispět k boji proti organizovanému zločinu a korupci, předložila vláda kvůli českým závazkům vůči EU nebo Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Předlohu znovu kromě poslanců vládní koalice podpořila také opoziční ČSSD, proti byli v podstatě jen komunisté.
Prezident své veto vysvětlil mimo jiné tím, že norma popírá vazbu mezi pachatelem a trestem, je spíše příkladem alibismu než snahy potrestat konkrétní viníky trestných činů a směřuje proti trendu odbourávat institut kolektivní viny. "Trestné činnosti se však může dopustit pouze konkrétní člověk, nikoli instituce," poznamenal Klaus.
Firmy budou moci být podle zákona stíhány pro téměř osm desítek trestných činů. Proviní se, jestliže trestný čin spáchá její manažer, zaměstnanec nebo jednatel, pokud by tím firma získala prospěch. Firma nebo organizace má být odpovědná i tehdy, když se konkrétní viník nenajde. Hospodářská komora a část právníků varovaly před zneužíváním zákona. Také poslanec Michal Doktor (dříve ODS) poukazoval na to, že se norma může stát nástrojem nekalého konkurenčního boje a účelového napadání. Proti schválení byla komunistka Marie Nedvědová, zaštiťovala se principem individuální trestní odpovědnosti.
Zastánci zákona poukazují mimo jiné na výhodnost úpravy zejména v ochraně životního prostředí a u hospodářské kriminality, kde může hrozit nebezpečí, že za určité delikty není postižen nikdo.
Firmy budou moci být trestány například za legalizaci výnosů z trestné činnosti, provozování nepoctivých her a sázek, padělání peněz, krácení daní nebo neoprávněné držení jaderného materiálu. Vláda do výčtu zařadila i kuplířství, sexuální nátlak, pohlavní zneužití a dětskou pornografii. Firma či společnost by v těchto případech nebyla trestána za samotný akt, ale za případnou organizaci těchto zločinů.
Společnosti mají být trestány hlavně majetkovou sankcí, případně zákazem činnosti nebo zákazem přijímání dotací. Trest zrušení firmy by měl být použit v případech, pokud by její činnost spočívala hlavně v páchání trestné činnosti. Soud bude moci firmě v rámci trestu také zakázat, aby se podílela na veřejné zakázce nebo aby se o ni ucházela. Horní hranice takového zákazu bude až 20 let. Padnout může na firmu, která spáchala trestný čin, když se ucházela o zakázku nebo se na ní podílela. Peněžitý trest má mít formu denní sazby ve výši 1000 až dvou milionů korun.