Aktualizováno Den před dalším důležitým Summitem EU evropští politici usilovně jednají o možnosti posílit dostupnou finanční pomoc zemím eurozóny nad 900 miliard eur. Tento objem prostředků by měl vzniknout díky pokračování současného evropského záchranného fondu (EFSF) disponujícího 440 miliardami eur i po spuštění nového permanentního Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) v polovině příštího roku. Shodují se na tom zdroje blízké evropským jednání deníku Financial Times a agentury Reuters. Ve hře je údajně i další finanční pomoc od Mezinárodního měnového fondu.
Posílení záchranného systému má být součástí celkového balíku, jímž chtějí šéfové vlád EU na konci týdne zapůsobit na finanční trhy, a zastavit tím eskalaci dluhové krize. Dlouhodobé návrhy, na nichž se v pondělí shodlo Německo s Francií, se týkají změn smlouvy o EU, zejména s ohledem na zpřísnění sankcí vůči zemím porušujícím rozpočtová pravidla.
Dosud se počítalo - a v zatím neratifikované smlouvě o ESM i psalo, že by v polovině roku 2012 mělo splynutím nového fondu s EFSF dojít k vytvoření záchranného mechanismu s prostředky nepřesahujícími 500 miliard eur. Současná jednání však mají podle zdrojů FT a Reuters přinést téměř zdvojnásobení palební síly, od níž si evropští politici slibují obnovení důvěry trhů.
Herman Van Rompuy, prezident Evropské rady, který bude nadcházejícímu Summitu EU předsedat, ve zprávě citované agenturou Reuters uvádí, že by 500miliardový limit pro zkombinované fondy EFSF a ESM měl být „otevřený revizi“.
Na polovinu příštího roku naplánovaný nový permanentní záchranný fond ESM však od počátku zřejmě nebude mít k dispozici celých 500 miliard eur. Stejně tak již běžícímu EFSF z celkové kapacity 440 miliard eur nyní po pomoci Řecku, Irsku a Portugalsku zbývá již jen asi 250 miliard eur. Proto politici podle FT nyní vedou jednání i o navyšování dostupných prostředků obou fondů. Opět se prý mluví o zapakování EFSF, které by rozšířilo jeho prostředky na 600 mld. EUR, ale i rychlejším přispívání do nového ESM.
Sílu nového ESM by podle návrhů některých vyjednavačů měly dále umocnit i prostředky od Evropské centrální banky. To by znamenalo průlom proti EFSF, který byl o tyto zdroje ochuzen kvůli opozici Německa a samotné ECB. Prezident ECB Mario Draghi však již nedávno naznačil, že v případě prosazení těsnější fiskální integrace měnové unie může ECB vstoupit do dění v eurozóně.
Cestou k možnému zapojení ECB, která nesmí státy eurozóny financovat napřímo, by podle deníku Financial Times mohlo být učinění ESM příspěvkovou organizací podobnou MMF či EIB, které obě úvěry od ECB dostávat mohou.
Vyjednavači dále prý již skoro vylobbovali změny ve smlouvě o ESM, které by znamenaly oslabení tlaku na držitele dluhopisů, aby nesly část ztrát z finančních pomocí zemí eurozóny, které jejich obligace vydaly.
V poledne k informacím médií uvedl německý vládní úředník pod podmínkou anonymity, že Německo spojení současného EFSF a plánovaného ESM odmítá. Summit EU podle něho sice bude diskutovat roli MMF v řešení krize, ale rozhodnout nemusí. Potvrdil však, že ESM by při zapojení soukromého sektoru do rozdělení ztrát mělo přistupovat podle praxe MMF, tj. individuálně a nikoliv paušálními odpisy.
Evropské akcie po nepotvrzených zprávách z jednání před dvoudenním Summitem EU, který začne zítra, rostly v úvodu o více než procento. Euro po včerejším oslabení na 1,333 USD/EUR dnes ráno obchodovalo o více než cent výše až na 1,3454 USD/EUR, následně se však pod 1,34 USD/EUR vrátilo.
(Zdroje: The Financial Times, Reuters, čtk)