Aktualizováno Evropská centrální banka zítra oznámí nové nástroje na pomoc bankovnímu sektoru. Bude se jednat o uvolnění podmínek pro kvalitu cenných papírů přijímaných proti půjčkám jako kolaterál a zavedení nového dvouletého úvěrového nástroje bankám. Tvrdí to tři zdroje z jednání pro Bloomberg.
Uvolnění podmínek kolaterálu a zavedení nového dvouletého úvěrového nástroje (dle zdrojů neprojde varianta tříletého) má pomoci více finančním institucím získat přístup k levnému financování ECB a to včetně dlouhodobých úvěrů tak, aby ony samy mohly navýšit tok úvěrů klientům, tedy do reálné ekonomiky. Podpořit je rovněž má ve schopnosti vyhovět novým kapitálovým požadavkům, kladeným v rámci Basel III. Za v podstatě hotovou věc zdroje označily rozhodnutí Evropské centrální banky na zítřejším měnovém jednání snížit sazby, otázkou je prý jen o kolik.
ECB dle zdrojů preferuje posílení mezibankovního trhu před zvýšením odkupů vládních dluhopisů. Již dříve centrální banka eurozóny uvedla, že bude činit kroky k tomu, aby předešla riziku credit crunche. Prvního prosince nový prezident ECB Mario Draghi uvedl, že jsou patrné projevy nedostatku kapitálu a úvěrů a kvůli dluhové krizi v Evropě pokračuje velmi napjatý přístup bank k tržnímu financování a rovněž, pod tlakem krize na vládních dluhopisech, jejich velmi obtížná schopnost vyhovět ECB vhodným kolaterálem. Dle citovaných zdrojů právě proto ECB uvolní pravidla pro kolaterál a bude přijímat více méně kvalitních a také nekrytých dluhových papírů. U těch dnes platí limit 10 % v portfoliu kolaterálu. ECB již dnes uvolňuje bankám neomezené množství likvidity, avšak právě proti vymezené kvalitě kolaterálu.
Konsensus Bloomberg (ekonomové a analytici) počítá s tím, že ECB zítra sníží základní reposazbu o 25 bazických bodů zpět na úroveň 1,00 procenta, tedy rekordní minimum. Nabídne i tímto krokem bankovnímu sektoru další podporu likvidity a těsně před pátečním summitem Evropské unie si nechá otevřené dveře k novým krokům proti zhoršování krize. V rámci průzkumu Reuters takový krok očekává 60 % osloveného vzorku (73 analytiků a ekonomů).
ECB snížila základní sazbu poprvé od finanční krize let 2008-09 před měsícem, hned na prvním zasedání, kterému předsedal nový prezident banky Mario Draghi. Ekonomika měnové unie se kvůli dopadům dluhové krize během roku zřetelně zhoršila a Draghi před měsícem nevyloučil, že v nejbližší době může eurozóna upadnout do nové recese.
Draghi očekávání poklesu sazeb posílil minulý týden, kdy řekl, že banka má zodpovědnost za to, aby inflace se střednědobě neodchylovala od vytyčeného cíle těsně pod dvěma procenty na žádnou stranu, tedy ani níže. Meziroční inflace v eurozóně sice v listopadu zůstane na třech procentech, očekávaná recese spolu s potížemi v bankovním sektoru by ale měla přinést její výrazné snížení.
Zasedání ECB přichází ve chvíli, kdy se v Bruselu budou scházet šéfové zemí EU ke klíčovému summitu, kde se má rozhodnout o osudu eurozóny. ECB bude pozorně sledovat, zda politici splní její podmínky v podobě vytvoření účinné finanční ochrany ze zdrojů členských zemí a přijetí věrohodného plánu zajištění rozpočtové disciplíny. Draghi minulý týden v Evropském parlamentu naznačil, že pokud budou tyto podmínky splněny, bude ECB uvažovat o zesílení protikrizových zásahů na trhu dluhopisů.
"Načasování tohoto zasedání je trochu ošidné, protože se koná těsně před summitem EU. Očekávám proto, že ECB neukáže všechny karty a bude sledovat, s čím summit přijde," řekl ekonom německé DZ Bank Thomas Meissner.
Euro k americkému dolaru obchoduje na hladině 1,3370 USD/EUR, stabilní vůči zprávě.
(Zdroj: Bloomberg, ECB, AP, čtk)