Senát navrhl odložit spuštění vládní daňové reformy, která má mimo jiné zrušit koncept superhrubé mzdy, až na povolební rok 2015. Odklad byl pro opoziční sociální demokraty podmínkou pro opravu zdanění hazardu, o kterou usilovalo ministerstvo financí. Daňová reforma se jako soubor sedmi desítek novel souvisejících se vznikem jednoho inkasního místa nyní vrátí sněmovně k novému posouzení.
Ministerstvo financí nicméně plánuje v souladu s koaliční dohodou předložit novelu, podle níž by daňové změny platily už od roku 2014 ve vazbě na nový občanský zákoník. Novela se ale patrně stane v parlamentu prostředkem pro odstranění chyb v daňové reformě, na které upozorňovali opoziční i koaliční zákonodárci.
Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach navrhoval daňovou reformu zrušit. Podle předsedy senátorů ČSSD Petra Víchy by to ale byly "další vidle" do prosazení senátní změny zdanění hazardu, která by se stala pro sněmovnu nestravitelnou.
Koncept superhrubé mzdy se sazbou 15 procent má v budoucnu nahradit nová 19procentní sazba daně, která by měla být počítána z hrubé mzdy. Výhodnější to bude podle propočtů pro lidi s hrubým měsíčním příjmem do 40.000 korun. Lépe placení zaměstnanci budou naopak na reformě tratit. Rozdíl má nicméně představovat řádově desítky až stovky koruny. Více si polepší rodiče díky zvýšení slev na děti než bezdětní, neboť již přijatá novela o zvýšení spodní sazby DPH počítá se zvýšením slevy na dani na vyživované dítě o 1800 korun ročně.
Reforma počítá také s tím, že odvody u zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění by neměly být realizovány jako dosud, ale daní z úhrnu mezd ve výši 32,5 procenta. Odvody zaměstnavatelů se v tomto směru sníží o 1,5 procentního bodu. Daňová novela přináší sjednocení sazeb odvodů pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění na 6,5 procenta u živnostníků i zaměstnanců, kterým se tak odvody na zdravotní pojištění zvýší o dvě procenta. Živnostníkům se dvojnásobně zvýší vyměřovací základ na 100 procent daňového základu. Od daně z příjmů mají být naopak osvobozeny dividendy.
Norma zachovává daňové zvýhodnění zaměstnaneckých stravenek, které vláda chtěla zrušit. V nových pravidlech ale zároveň zůstal nový zaměstnanecký bonus 250 korun měsíčně, tedy 3000 korun ročně. Vláda tím chtěla alespoň zčásti nahradit rušení zaměstnaneckých benefitů.
Přehled hrubých a čistých měsíčních
mezd před a po daňové reformě bez individuálních slev na dani (v Kč):
| 20.000 |
15.750 |
15.920 |
+170 |
24.089
(aktuální průměrná mzda)
| 18.564 |
18.700 |
+136 |
| 25.000 |
19.195 |
19.320 |
+125 |
| 30.000 |
22.640 |
22.720 |
+80 |
| 35.000 |
26.085 |
26.120 |
+35 |
| 40.000 |
29.530 |
29.520 |
-10 |
| 45.000 |
32.975 |
32.920 |
-55 |
| 50.000 |
36.420 |
36.320 |
-100 |
Podle očekávání Senát schválil rozdělení odvodů z hazardu mezi stát a obce, kterým má zůstat poplatek z hracích automatů. Obce by tak podle odhadu ministerstva financí měly získat až kolem 5,9 miliardy korun, stát kolem 2,3 miliardy Kč. Zdanění hazardu, které je součástí vládní daňové reformy, nyní znovu posoudí sněmovna.
Senátní podoba zdanění hazardu počítá s tím, že loterijní firmy budou muset odvádět 20 procent z rozdílu mezi vsazenými částkami a vyplacenými výhrami. Odvod z automatů ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) odhadl na zhruba 6,7 miliardy korun, zhruba miliardu korun má představovat odvod z číselných loterií a asi třičtvrtě miliardy z ostatních loterií.
Obce by dostávaly čtyři pětiny odvodu z výherních automatů a 30 procent odvodů z ostatních typů hazardu, jako jsou například loterie, kursové sázky a sázkové hry v kasinu. Zbytek by měl být příjmem státu, přičemž směřovat by měl hlavně na sport, kulturu a ve prospěch zdravotně postižených. Zákonem to ale určeno není.