Případná další recese v Evropě může mít na českou ekonomiku podobný dopad, jako měla globální krize v letech 2008 a 2009, uvedl viceguvernér České národní banky Vladimír Tomšík. V roce 2009 hrubý domácí produkt ČR kvůli dopadům celosvětové krize klesl o 4,7 procenta. Dopady současné dluhové krize eurozóny na českou ekonomiku by neměly být horší než dopady světové finanční krize v roce 2008, uvedl nedávno guvernér ČNB Miroslav Singer.
Hlavním kanálem šíření případné krize do ČR bude podle Tomšíka zahraniční obchod, na kterém je tuzemská silně otevřená ekonomika závislá. Tomšík zopakoval, že český bankovní sektor je v dobré kondici. Jako tlumič případných šoků by měl působit i kurz koruny.
Zranitelnost finančního systému v Evropě následkem dluhové krize zemí eurozóny podle Tomšíka roste. „ Stoupá nebezpečí nákazy v eurozóně i mimo ni. Objevují se signály o vysychání zdrojů pro financování reálné ekonomiky. Krize v eurozóně má podobu krize dluhové, její příčiny jsou ale hlubší a komplikovanější. Řešení chybí," uvedl Tomšík.
K příčinám současné krize Tomšík řadí hlavně strukturální nesourodost eurozóny. "Není optimální měnovou oblastí, existují v ní značné rozdíly mezi zeměmi. Podněcuje také divergenci (přehřívání) místo konvergence. Eurozóna sice podpořila obchod, ale nezlepšila alokaci kapitálu. Institucionální rámec a pravidla fungování unie jsou nedostatečné. Stávající smlouvy nedefinují způsob řešení krize, neznají institut exitu země z EMU," vyjmenoval některé problémy Tomšík a dodal, že svou roli hrálo také porušování pravidel (SGP), které nazval bagatelizací problémů a kupováním času.
Z hlediska fiskálního vývoje existovaly před krizí obrovské strukturální deficity a vysoká míra zadlužení. "Cyklické schodky a podpora ekonomiky pak v krizi vedly k dalšímu zadlužení. Místo tlumení krize fiskální vývoj krizi dále prohluboval," podotkl Tomšík.
Podle něj došlo k výraznému přesunu dluhů. Dluhy soukromého sektoru se přesunuly na dluhy veřejného sektoru a ty pak na dluhy mezinárodních institucí, jako jsou například Mezinárodní měnový fond (MMF) či Evropská centrální banka (ECB). "Během krize docházelo k masivnímu přesunu dluhů, eurozóna tak získává charakter ´transferové unie´," poznamenal viceguvernér ČNB.
Jako finanční rizika budoucího vývoje Tomšík vidí hlavně rostoucí volatilitu na trzích a zranitelnost finančního systému. Podle něj tak roste nebezpečí nákazy v eurozóně i mimo ni, což potvrzují objevující se signály o "vysychání" zdrojů pro financování reálné ekonomiky.
"Evropa pravděpodobně už stagnuje a v roce 2012 riziko dluhové spirály poklesne (v USA je situace o něco lepší). Inflační nákladové tlaky ustupují, ale inflace v EMU je nad cílem (implikuje pomalejší pokles sazeb ECB). Pokud by ekonomika přešla do druhého poklesu, zesílily by deflační tlaky," varuje Tomšík, podle kterého je rizikem také nová (a nadměrná) regulace v EU, například chystaná daň z finančních transakcí.
Hlavním rizikem však podle Tomšíka je absence důvěryhodného politického řešení dluhové krize eurozóny. "To krizi rychle prohlubuje a její řešení zdražuje," poznamenal viceguvernér ČNB.
Guvernér ČNB Miroslav Singer ve svém dnešním vystoupení v Senátu ČR uvedl, oslabení koruny v posledních týdnech mohlo být důsledkem úzkých obchodních vztahů ČR vůči eurozóně. „Domnívám se, že to mohlo být taženo vnímáním naší závislosti na eurozóně s tím, že eurozóna je naším hlavním obchodním partnerem," řekl Singer. Koruna během minulého měsíce ztrácela až o 4,7 procenta a 25.listopadu se ocitla na 18měsíčním minimu 26,15 za euro. Později se zotavila zhruba o 2 procenta a aktuálně obchoduje u úrovně 25,50 CZK/EUR.
Singer znovu zopakoval, že se neobává nadměrného odlivu peněz z českých peněžních ústavů do jejich zahraničních mateřských bankovních společností. Tuzemské banky by k tomu musely mít svolení centrální banky, řekl dnes Singer senátorům, které informoval o dohledu ČNB nad finančním trhem v loňském roce. Podíl investičního portfolia tuzemských bank vůči jejich zahraničním matkám, tedy tzv. angažovanost, je podle údajů ČNB v současnosti mezi 13 a 14 procenty a je dlouhodobě pod stanoveným 25procentním limitem. "Z tohoto hlediska žádné velké nebezpečí nevidím," uvedl Singer. Reagoval tak na dotaz místopředsedy Senátu Přemysla Sobotky k opatřením proti vyvádění kapitálu z českých bank do jejich mateřských firem v cizině, které by tak chtěly řešit problémy plynoucí z potíží v eurozóně.
"V tuto chvíli je v platnosti naše dohledové opatření, které nutí a zavazuje české dcery, aby v okamžiku, kdy by chtěly zvýšit expozici vůči matkám nad nějaký dlouhodobý standard, který zdaleka nevyužívá povoleného rámce, nám to musely dopředu oznámit a čekat na naše svolení," uvedl Singer. Podobné svolení je podle něj třeba i pro případ výplaty dividend. Podle něj není důvod k velkým obavám, že by se někdo případně snažil ČNB obejít, už kvůli kurzu koruny. "Nějaké dramatické částky, které by matkám pomohly, by představovaly poměrně dramatický objem na trhu s Forexem (systémem směny cizích měn), který by byl okamžitě vidět," dodal Singer.
Před koncem listopadu také guvernér Singer, stejně jako nyní viceguvernér Tomšík, uvedl, že případné hlavní dopady krize by stejně jako při té minulé byly kvůli otevřenosti české ekonomiky na její zahraniční obchod. Důvodem pro optimismus je podle něj to, že tuzemský finanční sektor je v dobré kondici. "Jsme přesvědčeni o jeho vysoké odolnosti proti šoku. Očekáváme, že by podobně jako před třemi lety mohl působit i trochu jako tlumič," dodal. I on v roli tlumiče vidí také českou korunu.
(Zdroj: ČNB, čtk, Reuters)