Agentura oznámila, že přezkoumá v prvním čtvrtletí příštího roku rating zemí eurozóny. Opatření dohodnutá na dvoudenním Summitu EU minulý týden v Bruselu totiž považuje za nedostatečná. Zhoršení hodnocení platební schopnosti zemí EMU může vzejít i od další světové ratingové agentury, Standard & Poor’s, která v nejbližších dnech vyhodnotí závěry Summitu a následně sníží, nebo zachová rating zemí eurozóny.
"Absence opatření ke stabilizaci dluhopisových trhů v krátkodobém horizontu znamenají, že eurozóna a celá Evropská unie zůstávají vystaveny případným budoucím šokům a je permanentně ohrožena i soudržnost eurozóny," uvedla , která již na konci listopadu varovala, že riziko bankrotu některých členských států eurozóny povážlivě roste.
Napjatě očekávaný Summit, který se konal ve čtvrtek a v pátek v Bruselu, přinesl několik dílčích výsledků, jednotné dohody všech zemí EU se však trhy nedočkaly. Centrální banky zemí EU mají poskytnout 200 miliard eur pro MMF, mechanismus ESM bude uveden do provozu o rok dříve s celkovou kapacitou 500 miliard eur. Jednotná domluva na přísnější fiskální disciplíně však zkrachovala – se změnami smluv o EU souhlasili všichni členové eurozóny, odpor však jednoznačně vyjádřila Velká Británie. Další členové EU, včetně ČR, jsou ochotni o nových pravidlech teprve jednat. Ještě v noci přitom šest nečlenů eurozóny avizovalo vůli se zapojit. Česká republika a Švédsko od počátku zastávaly obezřetnější stanovisko, když si vyhradily právo konzultovat dohodu s národními parlamenty. K jejich názoru se nakonec připojily i ostatní země EU stojící mimo eurozónu s výjimkou Spojeného království. To na svém odmítnutí trvá.
Výsledek summitu EU z konce minulého týdne Moody’s označuje za potvrzení pokračující snahy politiků eurozóny o posun směrem k centrální fiskální koordinaci a sdílení prostředků i rizik. Z dílčích opatření však ratingová agentura považuje za nové jen pár a poukazuje na podobnost některých z nich s již ohlášenými kroky. „Opatření na posílení dohledu nad nadměrnými (fiskálními) deficity byla poprvé oznámena v polovině letošního roku, zatímco záměr posílit národní rozpočtové rámce a zlepšit koordinaci a spolupráci byl představen v říjnu stejně jako cíl „zapákovat“ EFSF,“ vypočítává dnešní zpráva Moody’s.
Důsledky oznámených opatření a dalších kroků, které se očekávají v nadcházejících týdnech, pro schopnost subjektů dostát svým finančním závazkům budou nyní vyžadovat pečlivé zvážení, uvedla k možnému vývoji národních ratingů Moody’s s tím, že je třeba přihlédnout například ke zpomalení ekonomické aktivity, křehkému bankovnímu systému a z části nefunkčním úvěrovým trhům.
Závěry Summitu tak nemění dříve vyjádřené stanovisko Moody’s, že „krize eurozóny je v kritické a nestálé fázi“, jejíž důsledky, patrné především na trzích státních dluhopisů a dluhů bank, budou politici odstraňovat čím dál tím obtížněji. Agentura dále uvedla, že i za předpokladu klíčového scénáře, tj. zachování eurozóny bez šíření defaultů, bude zřejmě třeba nést následky i ve formě změn ratingu v následujících měsících. Čím déle navíc potrvá tento pozvolný přístup k zavádění politických opatření, tím více roste pravděpodobnost horších scénářů, včetně hrozby hromadných defaultů zemí eurozóny, nebo následného vystoupení některé z nich z EMU, varuje Moody‘s.
„Pokud však nedojde k žádné politické iniciativě, která by v blízké době efektivně stabilizovala podmínky na úvěrových trzích, Moody’s věří, že systém zůstane náchylný k dalším šokům, což by pravděpodobně vedlo k selektivním změnám ratingů,“ varovala agentura a dodala, že plánuje dokončit revizi zemí eurozóny a EU v průběhu prvního čtvrtletí roku 2012.
Také agentura Standard & Poor’s bude nyní, podle její ředitelky pro Francii Carol Sirouové, analyzovat dopady dohody na důvěru v ekonomiku a finanční trhy. S&P se podle ní zaměří především na to, zda dohoda ze Summitu přiměje Evropskou centrální banku k agresivnější roli při řešení dluhové krize. "(Rozhodnutí) bude v nejbližších dnech, jakmile budeme mít všechny nezbytné prvky a jejich dopad," uvedla Sirouová pro francouzskou rozhlasovou stanici BFM Business.
S&P již na začátku minulého týdne přeřadila rating 15 zemí eurozóny do režimu pozorování s negativním výhledem, následně totéž učinila i u ratingu EFSF, který by z nejvyšší úrovně AAA mohla snížit o jeden či dva stupně. Agentura uvedla, že o hromadném snížení ratingových známek uvažuje především kvůli přetrvávající nejednotnosti evropských politiků při řešení dluhové krize. Snížení ratingu o jeden stupeň hrozí například i Německu, rating Francie by agentura mohla snížit dokonce až o dva stupně. Začátkem týdne ale S&P uvedla, že si ještě počká na výsledek summitu EU.
Média vesměs zhodnotila výsledky dvoudenního jednání jako slabší, oživila spekulace o historickém rozkolu a začátku dvourychlostní Evropy. "Vítejte ve dvourychlostní Evropě", shrnul dnes výsledek summitu ve svém titulku britský deník The Times. Další britský list The Daily Telegraph zase píše o bruselském jednání jako o největším rozkolu v dějinách EU. Podle německého deníku Die Welt vznikne z větší části sedmadvacítky fiskální unie, v níž budou země platící eurem a další státy, které je ve snaze o přísnější rozpočtovou disciplínu podpoří. Státy, které se ke smlouvě o reformě rozpočtových pravidel nepřipojí, zůstanou mimo.
"Jsem si jistý, že budeme schopni zvládnout dluhovou krizi v Evropě díky dohodnutým, dalekosáhlým opatřením týkajícím se institucionální reformy Evropské měnové unie," uvedl po summitu Německý ministr financí Wolfgang Schäuble ve svém příspěvku pro časopis Focus. Schäuble upozornil, že Evropa se vždy vzpamatovala z krize jako mnohem silnější a to je pro Německo, největší ekonomiku eurozóny, důležité. Pokud by Německo podle něj jednalo samostatně, mohlo by v nejlepším případě oddálit významné ztráty, ale nemohlo by jim zabránit.
Hlavní body dohody summitu EU:
1) Rozpočty členských států eurozóny by měly být vyrovnané a nebo skončit každý rok v přebytku. Maximálně přípustný rozpočtový schodek by měl být 0,5 procenta HDP. Zatím není jasný termín, kdy by mohla tato změna začít platit.
2) Nová rozpočtová pravidla se stanou součástí národní legislativy každého ze členských států eurozóny. Ty navíc budou muset hlásit dopředu termín, kdy chtějí vydávat dluhopisy.
3) Pokud členský stát eurozóny překročí deficit tři procenta HDP, stihnou jej automaticky sankce. Ty bude možné zvrátit jen se souhlasem kvalifikované většiny členských států.
4) Evropský stabilizační mechanismus (ESM) začne fungovat od června 2012. Původně to mělo být o rok později. Současný záchranný fond eurozóny (EFSF) bude fungovat podle původních plánů až do poloviny roku 2013. Celková kapacita EFSF/ESM ve výši 500 miliard eur bude revidována v březnu 2012.
5) Státy eurozóny i celé EU během deseti dnů potvrdí, zda jsou schopny poskytnout půjčky Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) ve výši 200 miliard eur, které mají pomoci zajistit globální hospodářskou stabilitu. Peníze možná poskytne i Česká republika. V jejím případě jde o zhruba 3,5 miliardy eur (téměř 90 miliard korun).
6) K přijímání rozhodnutí v rámci Evropského stabilizačního mechanismu bude stačit v naléhavých situacích nejspíš jen kvalifikovaná většina. Dosud mělo být rozhodnutí jednomyslné. Tato úprava však závisí na názoru finského parlamentu.
(Zdroj: Moody's, S&P, čtk, Mediafax)