Aktualizováno Neodbytná myšlenka společných evropských dluhopisů, která vtláčí do rukou záchranného fondu EFSF bankovní licenci, je jistou cestou ke zkáze eurozóny a zničení eura, uvedl v rozhovoru pro CNBC bývalý hlavní ekonom Evropské centrální banky Otmar Issing. Zdůraznil, že je to právě a pouze reálný trh, kdo dotlačil ekonomiky eurozóny ke skutečnému řešení krize. Proto si politici dle Issinga nesmějí nad trhem nárokovat vyšší a vyšší míru kontroly, pod rouškou větší rozhodovací síly cestou fiskální integrace. Logicky pak jeho kritika směřuje také na odkupy dluhopisů Evropskou centrální bankou.
Issing varuje před opakovaně se vracející myšlenkou vydávat společné evropské dluhopisy a do rukou záchranného fondu EFSF tak vtisknout bankovní licenci. Naposledy dnes uvedl v italském parlamentu nový premiér Monti, že vydávání společných dluhopisů eurozóny by mohlo pomoci řešit hlavní evropský problém - hospodářský růst a zaměstnanost. Podle bývalého hlavního ekonoma ECB je to ale jen snahou o obalamucení trhů, která v delším horizontu zničí euro. Dodal, že kvituje, že Summit EU v tomto směru nepřijal žádné závazné rozhodnutí, na adresu jeho výsledku ale nešetřil kritikou v jiné rovině. „Závěrem Summitu je v podstatě dohoda, vynucená některými zeměmi, že trhy již do budoucna nebudou moci hrát svou roli. Politická kontrola je ale jen stěží nahradí,“ říká pro CNBC Issing. Role, o kterou mu jde, je právě tlak na jednotlivé ekonomiky nezbytnou a správnou cestou řešit krizi.
Issing, který působil mimo jiné ve vedení německé Bundesbanky a je prezidentem Centra finančních studií ve Frankfurtu, kritizuje přijetí politické role ECB cestou intervencí na dluhopisovém trhu. „Pro mě platí, že nezávislá centrální banka musí zůstat stranou politických rozhodnutí. Jakmile do nich zabřednete, nikdy se nezbavíte politické roviny rozhodování, co rozšířit, za jakých úrokových sazeb, pro které země. To jsou rozhodnutí se silně politickým podtextem,“ uvedl Issing.
Intervence ECB podle Issinga pomohly dočasně zchladit trhy, což je ale podle něj ve své podstatě špatně. Už ony totiž vzbudily morální hazard. „Část trhu dnes věří, že to bude ECB, kdo eventuálně zachrání periferní ekonomiky eurozóny, zejména ty velké jako Itálie a Španělsko. Co ale udělalo rozhodnutí ECB s trhem? Když zejména dlouhodobé úrokové sazby na italském dluhu nahoru, Berlusconiho vláda dosáhla v obou komorách parlamentu shody na reformním balíku za pouhé tři dny, což je pro Itálii něco nevídaného. Co se stalo po intervenci ECB? Reformy zpomalily. Intervence jen podpořily morální hazard,“ uvádí Issing. Zamyslet se můžeme nad dnešní italskou aukcí pětiletého dluhu – úroky jsou na historických maximech (6,47 %), přestože zdroje z trhu uvádějí, že ECB v tomto týdnu znovu intervenuje.
Otmar Issing v rozhovoru pro CNBC:
„Je to jednoduše právě a jen a pouze trh, který nutí vlády v situaci rostoucích úroků z dluhu prosazovat skutečné reformy: ve Španělsku, v Itálii a jinde,“ shrnuje Issing s tím, že žádná politická kontrola tuto roli nenahradí.
(Zdroj: CNBC)