Jdou „neomezené“ rozvahy centrálních bank do další vlny QE?

Finanční trhy stále více závisejí na ochotě centrálních bank použít své rozvahy k záchraně globální ekonomiky. Tyto banky přitom začaly rozjíždět další vlnu kvantitativního uvolňování (QE), které by nakonec mohlo dosáhnout stejných rozměrů jako QE v letech 2008 a 2009.

V letech 2008 a 2009 poskytly centrální banky trhům bezprecedentní objem likvidity, jejich snaha o stabilizaci krize ale nebyla osamocená. Své rozvahy použily i vlády, které však nyní fiskální politiku utahují. Centrální banky tak v záchranné operaci zůstávají osamoceny. Graf ukazuje objem likvidity poskytnutý centrálními bankami v posledních letech, obsahuje i projekce dalšího vývoje. Nízký scénář u Fedu nebere v úvahu efekt operace Twist a předpokládá, že v první polovině příštího roku nebude ohlášeno QE3. Vysoký scénář vychází z teze, že Twist má podobný efekt jako růst rozvahy o 600 miliard dolarů.



Odhad u ECB počítá s tím, že tempo růstu rozvahy dosažené po srpnu letošního roku bude pokračovat až do poloviny roku příštího. To se může ve světle poskytování likvidity, které bylo ohlášeno minulý týden, ukázat jako příliš konzervativní. Jako příliš vysoké by se odhady ukázaly pouze v případě, že se Bundesbanka postaví plnou silou proti pokračujícímu tempu nákupů.

Celkový růst rozvah by tak mohl dosáhnout podobných rozměrů jako během let 2008 a 2009. V letech 2008 – 2012 by se rozvahy čtyř hlavních centrálních bank podle uvedených projekcí zvětšily asi o 15 % HDP. To odpovídá 50% součtu rozpočtových deficitů daných zemí v tomto období. Protože jde o bezprecedentní krok, je těžké odhadnout jeho důsledky. Mnozí ekonomové tvrdí, že pokud nerostou inflační očekávání, velikost rozvahy centrálních bank je neomezená. A tato rozvaha může být využita pro boj s krizí. S ohledem na rozsah QE je ale nutné tento argument pečlivě zvážit.

(Zdroj: Blog Gavyna Daviese)