Aktualizováno Švédsko je podle tamní centrální banky Riksbank připraveno půjčit prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu (MMF) až 100 miliard švédských korun (zhruba 282,2 miliardy Kč) na podporu eurozóny. "Je to rozumné. Mluvíme o částce, která je ve výši až 100 miliard (švédských - pozn. red.) korun," uvedl guvernér centrální banky Riksbank Stefan Ingves. Nizozemsko, které narozdíl od bou zmíněných zemí je členem měnové unie půjčí MMF až 17 miliardy eur (asi 418,5 mld. Kč), uvedl dnes tamní ministr financí De Jager
Rusko je podle poradce prezidenta Dimitrije Medveděva ochotno poskytnout prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu (MMF) na podporu evropského úsilí o odvrácení dluhové a finanční krize nejméně 10 miliard dolarů (asi 196 mld. Kč). "Jsme připraveni přispět svým dílem prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu.
"Zavázali jsme se to udělat. Deset miliard dolarů je minimální závazek," uvedl ve podle agentury Reuters poradce ruského prezidenta Medveděva v Bruselu před summitem Evropské unie s Ruskem. "Situace je velmi složitá," řekl následně sám ruský prezident Dmitrij Medveděv o dluhové krizi eurozóny. "Doufáme, že naši kolegové budou schopni překonat tyto potíže," dodal s tím, že je to v ruském zájmu.
Evropští lídři se na bruselském summitu Evropské unie minulý týden dohodli na tom, že by země eurozóny a další státy měly podpořit v rámci bilaterálních půjček Mezinárodní měnový fond (MMF) finanční injekcí ve výši 200 miliard eur (cca 5,1 bil. Kč), z toho 150 miliard eur by mělo jít od členských zemí eurozóny. MMF tak má získat další finanční prostředky k posílení svých zdrojů na boj s dluhovou krizí.
Česká vláda zatím o půjčce pro MMF nerozhodla. Kabinet chce nejdřív další informace a analýzy, mimo jiné také od MMF samotného. V rámci EU chce vláda vést intenzivní konzultace. ČR by podle dosavadních informací na pomoc eurozóně měla zablokovat pro měnový fond asi 3,5 miliardy eur, tedy 90 miliard korun, což je zhruba desetina devizových rezerv České národní banky (ČNB).
Guvernér ČNB Miroslav Singer v pondělí uvedl, že banka bude poskytnutí části devizových rezerv na půjčku velmi zvažovat. Zdrženlivě se k půjčce vyjádřil i premiér Petr Nečas, odmítl ji prezident Václav Klaus. Naopak podle ministra financí Miroslava Kalouska si ČR nemůže dovolit osamoceně odmítnout unijní plán na pomoc státům eurozóny.
V nynějším rozhodování států o eventuální půjčce MMF jde mimo jiné o to, že některé země by peníze mohly poskytnout, ovšem jen za předpokladu, že se připojí i další mezinárodní partneři. Německá centrální banka je prý ochotna půjčit ze svých rezerv MMF peníze, které by šly ohroženým zemím eura, jak se minulý týden dohodl summit Evropské unie. Udělá to však jen v případě, že svým dílem přispějí i neevropské země, řekl šéf Bundesbanky Jens Weidmann podle agentury Reuters.
Šéf americké centrální banky (Fed) Ben Bernanke ujišťoval republikánské senátory, že Fed nemá v úmyslu přispívat k záchraně zemí eurozóny ohrožených dluhovou krizí. Řekli to agenturám účastníci středeční večerní schůzky v Senátu, na níž Bernanke se zákonodárci diskutoval o situaci v Evropě. Podle senátora Lindseyho Grahama Bernanke prohlásil, že poskytnout finanční podporu Evropě "nemá v úmyslu, ani k tomu nemá pravomoc". Senátor Bob Corker řekl, že Bernanke pronesl toto ujištění během zhruba hodinové schůzky za zavřenými dveřmi "mnohokrát". Není ale jasné, zda Bernanke vyloučil příspěvek Fedu k půjčce evropských a světových centrálních bank MMF, jak se na tom v pátek dohodl summit EU.
(Zdroj: ČTK, MediaFax, Bloomberg)