Evropská unie se nedohodla na návrhu poskytnout Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) půjčku 200 miliard eur. Předseda euroskupiny Jean-Claude Juncker řekl, že peníze dodá jen eurozóna, a to 150 miliard eur, jak slíbila. Ochotu připojit se k návrhu vyjádřili i zástupci České republiky, Dánska, Polska a Švédska. Zda peníze nakonec poskytnou, ale zatím není jasné, stejně jako výše jejích případných příspěvků. Podle ministra financí Miroslava Kalouska ale byla z návrhu dohody o půjčce pro MMF vypuštěna částka 3,5 miliardy eur (zhruba 90 miliard Kč) za Českou republiku.
"Českou republiku nelze uvádět mezi zeměmi, které přispějí," řekl ČTK mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Vyvrátil tak informaci agentury AP, která tvrdila, že Česká republika a další tři zmíněné země k půjčce pro MMF přispějí. Jakob řekl, že o případné půjčce musí rozhodnout vláda, která to zatím neučinila.
Ministři financí EU se půjčkou pro měnový fond zabývali na mimořádné telekonferenci. Jednali na ní také o podrobnostech k Evropskému stabilizačnímu mechanismu (ESM), který by měl začít fungovat už v polovině příštího roku.
ČR na telekonferenci ministrů financí EU podle ministra financí Miroslava Kalouska jednoznačně řeklo, že vláda dosud nerozhodla o tom, zda půjčí MMF prostředky na pomoc při stabilizaci eurozóny. Kalousek to včera uvedl pro agenturu Mediafax.
"Stále se nerozhodlo. Mě se ministři ostatních zemí ptali, kdy vlastně rozhodneme. Ale já jsem řekl, že vláda nemá pevně stanovený termín a že rozhodnuto zatím není," řekl v rozhovoru v České televizi náměstek ministerstva financí Tomáš Zídek, který se dnešního telemostu k půjčce pro MMF za Česko účastnil. Zídek připustil, že kdyby půjčka nebyla tak vysoká, mohlo by ji Česko poskytnout.
"Připojit se k té půjče je samozřejmě záležitost naší pozice vůči eurozóně, na druhou stranu skutečně ta částka byla rozpočítána podle klíče, se kterým my jsme nesouhlasili, který nezohlednil cenu těch peněz, které budeme půjčovat. Takže tyhle záležitosti v této chvíli jsou analyzovány a bude o tom vláda jednat a budeme muset o tom ještě jednat," dodal.
"Vítáme podporu výraznému zvýšení zdrojů MMF, na které se dohodli ministři financí EU," sdělil k výsledku telekonference Mezinárodní měnový fond. "Snažíme se posílit kapacity, abychom naplnili naši systémovou zodpovědnost vůči globálnímu členství," píše se dále.
Podle sdělení Evropské unie připadne největší díl půjčky na Německo, které poskytne 41,5 miliardy eur. Francie dodá 31,4 miliardy eur, Itálie 23,48 miliardy a Španělsko 14,86 miliardy eur. Na Slovensko připadá částka 1,56 miliardy eur (asi 39,5 miliardy Kč).
Bulharsko, které není členem eurozóny, podle agentury DPA nechce zadluženým unijním partnerům finančně pomáhat. Země se prý nebude podílet na financování programů na podporu nedisciplinovaných států. Podíl Bulharska na případné celounijní fiskální akci musí nejprve schválit parlament. Ministr zahraničí Nikolaj Mladenov podle agentury ujistil, že Bulharsko nepřipustí, aby zapojení jeho země k půjčce pro MMF vedlo ke zvýšení daní pro obyvatele Bulharska.
Lídři Evropské unie se před více než týdnem na summitu v Bruselu dohodli, že měnovému fondu poskytnou na základě bilaterálních smluv půjčku až 200 miliard eur. Proti návrhu se ale od začátku stavěla Velká Británie. Ta je největší ekonomikou EU, která stojí mimo eurozónu. Eurozóna přitom k půjčce měla přispět většinou, a to zmíněnými 150 miliardami.
Britský ministr financí George Osborne své kolegy informoval, že Velká Británie nepodpoří žádný plán Evropské unie, který by počítal s poskytnutím půjčky měnovému fondu pouze za účelem řešení současné dluhové krize v eurozóně. Nizozemský ministr financí Jan Kees de Jager upřesnil, že Británie chce o této záležitosti jednat v kontextu G20.
Stockholm naopak plán podpoří, klade si ale podmínku, aby si eurozóna půjčovala za standardních podmínek, tedy bez jakýchkoli výhod. Švédsko, které stejně jako Velká Británie stojí mimo eurozónu, ale je členem EU, je podle ministra financí Anderse Borga ochotno k půjčce přispět maximálně 100 miliard švédských korun (asi 11,1 miliardy eur; 281 miliard Kč).
Premiér Petr Nečas k otázce příspěvku Česka před pár dny řekl, že vláda nebude odpovědnost přenášet na Českou národní banku (ČNB). Osobně se ale kloní k tomu, aby se Česko pomoci neúčastnilo. Prezident Václav Klaus půjčku odmítl. Guvernér ČNB Miroslav Singer minulý týden uvedl, že jeho instituce bude poskytnutí části devizových rezerv na půjčku velmi zvažovat. Podle ministra financí Miroslava Kalouska si naopak Česká republika nemůže dovolit osamoceně odmítnout unijní plán na pomoc eurozóně. Jde prý o zahraničněpolitické, nikoliv rozpočtové rozhodnutí.
Guvernér ČNB Miroslav Singer dnes Hospodářským novinám řekl, že účast České republiky na půjčce Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) by byla bezprecedentní koncentrací rezerv České národní banky (ČNB) v jedné instituci. Podle něj hrozí také to, že se MMF zadluží příliš. "Kdyby se ČNB řídila pravidly pro komerční bankovnictví, mohla by její expozice v jedné instituci činit maximálně jednotky miliard korun. Samozřejmě, MMF jako dlužník je institucí mimořádně bezpečnou. Přesto považuji za vhodné zamyslet se nad jeho budoucí schopností plnit své závazky," řekl HN Singer.
Podle Singera navrhované rozložení půjčky vytváří mnohem vyšší rizika pro poskytovatele mimo eurozónu a "nemá s férovostí mnoho společného". MMF prý bude navíc muset získat dalších zhruba 200 miliard eur od neevropských zemí, aby byl objem finančních prostředků dostatečný, což podle guvernéra není dnes příliš pravděpodobné.
Singer také tvrdí, že MMF by půjčkou zvýšil své úvěrové zatížení daleko nad rámec, který byl v minulých desetiletích obvyklý. "Schopnost MMF poskytovat prostředky Evropě způsobem zajišťujícím úspěch se nezdá být povzbudivá. To nejsou okolnosti svědčící pro zvýšení potenciální expozice ČNB vůči MMF až téměř na čtvrtinu devizových rezerv," uvedl v deníku Singer. Za takové situace je podle něj na čase chovat se k rezervám s respektem. "Koneckonů, ač si to mnozí nepřipouští, cena rezerv je právě v dobách otřesů a propadů ekonomik a životní úrovně vyšší než v dobách blahobytu," dodal pro HN Singer.