Aktualizováno Stratég Jim Reid a jeho tým nám ke konci roku představili své názory na to, jak se bude vyvíjet příští rok. K tomu přidali úvahy o tom, že kratší ekonomické cykly budou stále častější.
Podle stratéga není nemožné, že se rok 2012 zapíše do historie jako rok, kdy se rozpadla eurozóna. Nebo se alespoň svému rozpadu značně přiblížila. Alternativou je „dramatický růst rozvahy ECB. Ta by tím uvolnila tlak vyvolaný vysokým dluhem, který finanční trhy nemají velkou chuť dále refinancovat. Tlaky by mohly růst již na počátku roku, a pokud ECB skutečně zvýší svou agresivitu, obavy trhů by mohly mírně polevit. Široce plánované utažení fiskální politiky bude ale znamenat, že recese s postupem roku nabere na intenzitě.
pak poukazuje na to, že v minulosti býval ekonomický cyklus mnohem kratší, jen v posledních několika desetiletích přišlo několik dlouhých cyklů. Následující graf ukazuje počet měsíců, během kterých v každém cyklu americké ekonomiky od roku 1854 probíhala expanze:
Vyznačena je i průměrná doba trvání expanze a „zlatý věk“, který přinesly tři supercykly mezi lety 1982 – 2007.
Jejich dlouhá fáze expanze byla ale podle výjimečná, odrážela totiž zejména téměř 30 let postupného poklesu inflace, který změnil chování cyklů. Vládní sektor západních ekonomik totiž využil poklesu inflace k tomu, aby „do ekonomiky pumpoval peníze a použil fiskální stimulaci, kdykoliv se objevil nějaký ekonomický problém“. Tyto agresivní intervence povzbuzovaly důvěru ve schopnosti vlád, spolu s neustále klesajícími sazbami pak vedly k růstu dluhu na dříve nemyslitelné úrovně.
Toto období ale podle končí a vstupujeme do doby temna, kdy nejsou k dispozici tradiční nástroje. Vlády narazily na své fiskální limity a sazby jsou u nuly. Západní ekonomiky se blíží k pasti likvidity a tištění peněz tak nemá okamžitý efekt podobný tomu, co vyvolávalo snížení sazeb během cyklu zadlužování. Cykly se tak budou opět zkracovat. Co se týče roku 2012, není to dobrá zpráva.
(Zdroj: FTAlphaville)