Rozvíjející se trhy se v uplynulém desetiletí staly hlavním růstovým motorem globální ekonomiky. Podle banky se bude 19 dnešních států s rozvíjejícími se trhy v roce 2050 řadit ke třiceti největším ekonomikám světa a budou významnější než dnešní země OECD.
Rozvíjející se trhy již dnes představují 40% světového HDP a 37% globálních přímých zahraničních investic (FDI). A zatímco země OECD v roce 2011 nadále stagnují, rozvíjející se trhy zaznamenávají silný růst. Čína letos předběhla Japonsko v roli druhé největší ekonomiky světa a Indie přilákala FDI v hodnotě rekordních 80 miliard dolarů, což je oproti roku 2010 dvojnásobek. Brazilská firma , která se už tak řadí k největším ropným společnostem světa, uskutečnila v loňském roce primární úpis akcií v objemu rekordních 67 miliard dolarů.
Rostoucí bohatství těchto ekonomik láká stále větší počet nadnárodních společností ze států OECD. V Asii dnes střední vrstva představuje 60% celkového počtu obyvatel (tedy 1,9 miliardy lidí). Čína se stala v roce 2010 největším světovým trhem automobilů. Nejbohatší člověk na světě žije v Mexiku. A k rychlému hospodářskému růstu dochází v prostředí nízkých deficitů, malého dluhu a kontrolované inflace.
Existuje však i další, tišší revoluce, která přivádí firmy ze států OECD na rozvíjející se trhy: disruptivní inovace (tedy inovace, díky níž se vytváří zcela nový trh). Na jedné straně nadnárodní firmy z rozvíjejících se trhů vynikají i v sektorech s vysokou přidanou hodnotou a v sektorech náročných na technologie; na druhé straně firmy ze zemí OECD ve stále větší míře reimportují inovace od firem z rozvíjejících trhů.
Podle Organizace spojených národů má v zemích s rozvíjejícími se trhy sídlo zhruba 21 500 nadnárodních firem. Některé z nich, jako například mexická cementárna , indická IT outsourcingová firma Infosys nebo čínský výrobce baterií BYD, jsou již ve svých sektorech lídry. Hlavní dodavatelé světových telekomunikačních společností se nacházejí v Číně, kde dnes firma Huawei svádí těsný souboj se švédským Ericssonem. V roce 2008 si Huawei nechala registrovat víc patentů než kterákoliv jiná společnost na světě a v roce 2009 skončila druhá za japonským Panasonikem.
V telekomunikačním sektoru figuruje mezi desítkou největších světových firem celkem šest nadnárodních společností z rozvíjejících se trhů. Brazilská firma Embraer vnesla revoluci do výroby letadel zavedením obchodního modelu, který jiné firmy napodobují. Indická automobilka Tata prodává auta za cenu o 75% nižší než její evropští konkurenti. Čínská firma Mindray vyvíjí lékařské vybavení za 10% nákladů oproti západním konkurentům. Keňský Safaricom proměňuje trh svou službou mobilního bankovnictví M-Pesa, podobně jako to dělají indické nadnárodní outsourcingové firmy TCS a Wipro.
Dokonce i digitální svět je ovlivněn růstem rozvíjejících se trhů. Facebook býval mohl být latinskoamerický: jeden z jeho zakladatelů je Brazilec. Čínská internetová skupina Tencent Holdings je podle tržní kapitalizace (45 miliard dolarů v roce 2011) třetí největší na světě. Jejím nejvýznamnějším finančním podílníkem je přitom další nadnárodní firma z rozvíjejících se trhů, totiž jihoafrický Naspers. Obě firmy společně investují do začínajících společností – ne v Kalifornii jako , nýbrž na rozvíjejících se trzích. V roce 2010 investovaly 700 milionů dolarů do ruského internetového gigantu Mail.ru. Ruská firma Digital Sky (která vlastní Mail.ru) je přítomna v klíčových nových internetových firmách z USA, jako jsou Facebook, Zynga či Groupon.
Tyto nadnárodní společnosti z rozvíjejících se trhů nejsou jen disruptivně inovativní; jsou také nesmírně úsporné, což z nich činí smrtelně nebezpečné konkurenty. A navíc rychle stoupají po hodnotovém řetězci: podle poradenské firmy Booz & Company se v roce 2010 zařadil jihokorejský Samsung mezi deset světových společností s největšími investicemi do výzkumu a vývoje. V Izraeli vzniklo přes 4000 nových firem – a v počtu společností kotovaných na burze NASDAQ patří této zemi druhá příčka na světě.
V důsledku toho jsou dnes běžnou praxí zpětné inovace v nadnárodních firmách ze zemí OECD. Z pěti set nadnárodních firem v OECD podle žebříčku Fortune jich má dnes téměř sto výzkumná a vývojová centra v zemích s rozvíjejícími se trhy, zejména v Číně a Indii. Výzkumné a vývojové středisko společnosti v Indii je největším ze všech center této firmy na světě. Společnost utratila za vlastní indické centrum miliardu dolarů. Největší středisko mimo USA sídlí v Pekingu. Firma dnes zaměstnává víc osob v Indii než v USA a německý má 12% ze svých 30 000 výzkumných a vývojových inženýrů v rozvíjející se Asii.
Abychom si udělali obrázek o rychlosti této globální změny rovnováhy, považme, že v roce 1990 se více než 95% výzkumu a vývoje provádělo v rozvinutých zemích, zatímco o deset let později klesl podíl rozvinutých zemí na 76%. Na rozvíjejících se trzích dnes působí 40% všech výzkumných pracovníků. A jak nedávno zdůraznila zpráva UNESCO, má Čína – která dnes vynakládá na výzkum a vývoj přes 100 miliard dolarů ročně (neboli 2,5% HDP) – velmi blízko k tomu, aby co do počtu výzkumných pracovníků předstihla USA a Evropu. V roce 2010 studovalo 40% všech čínských vysokoškolských studentů přírodní vědy nebo strojírenství, což je oproti USA téměř dvojnásobný podíl.
Země s rozvíjejícími se trhy si v nadcházejícím desetiletí nejen ukrojí lví podíl z globálního růstu, ale stále více budou také zdrojem disruptivních a úsporných inovací. Geografie inovací podobně jako rozdělení bohatství mezi státy zaznamenají do roku 2020 obrovskou změnu rovnováhy.
Autorem textu je Javier Santiso - profesor ekonomie na Obchodní fakultě ESADE se sídlem v Barceloně a ředitel Centra ESADE pro globální ekonomiku a geopolitiku (ESADEgeo).
Copyright: Project Syndicate, 2011.
www.project-syndicate.org