Jedním z aktuálních problémů globální ekonomiky je nedostatek aktiv, která by investorům sloužila jako bezpečný uchovatel hodnoty. Je to odrazem cyklických i strukturálních faktorů; cyklické faktory jsou nyní důležitější a souvisejí s negativními šoky, kterými ekonomika prošla. Ty zvýšily poptávku po bezpečných aktivech a představují pravděpodobně i hlavní důvod nízkých výnosů amerických vládních dluhopisů. Stejné šoky také zničily aktiva, která bezpečná bývala, například evropské vládní dluhopisy. Podle odhadů asi polovina těchto aktiv zmizela jen v roce 2011 (pokud nepovažujeme francouzské dluhopisy za bezpečné).
Globální ekonomický růst v posledních několika desetiletích převýšil kapacitu světové ekonomiky generovat skutečně bezpečná aktiva. Ricardo Caballero se domnívá, že tento proces začal pravděpodobně kolapsem trhů v Japonsku na počátku 90. let, následně se zintenzivnil během asijské krize. K tomu se přidaly cyklické faktory, zejména chování Fedu a ECB během posledního cyklu. Po roce 2000 vedla uvolněná politika Fedu k tomu, že vzrostla poptávka po amerických dluhopisech z rozvíjejících se ekonomik. Po roce 2008 se pak Fedu ani ECB nepodařilo zabránit poklesu nominálních příjmů. Jinak řečeno, obě instituce svou politiku pasivně utahovaly a to vedlo k zániku některých aktiv s ratingem AAA. U některých by sice došlo k defaultu stejně, některé (jako třeba francouzské vládní dluhopisy) tuto pozici ztratily kvůli nedostatečné agregátní poptávce.
Zmizení některých aktiv s ratingem AAA v podstatě znamená, že ze stínového bankovního systému zmizely peníze. Tato aktiva v něm totiž sloužila jako kolaterál. Výsledkem je nadměrná poptávka po penězích ze strany institucionálních investorů. A pokud se problémy stínového bankovního sektoru přelijí do celé ekonomiky, nadměrná poptávka po penězích se může projevit i u retailového sektoru a následně poklesem nominálních příjmů.
Nedostatek bezpečných aktiv také tvoří Triffinovo dilema. To původně hovořilo o tom, že země s globální rezervní měnou musí vytvořit více peněz, než potřebuje ve své ekonomice, protože musí uspokojit světovou poptávku po měně. To ovšem vyžaduje deficity běžného účtu, což zpětně ohrožuje statut rezervní měny. Země, která světu dodává bezpečná aktiva, musí také dosahovat deficitu běžného účtu. Tím se však zadlužuje a její aktiva se stávají rizikovými. To je i případ Spojených států – nabídka vládních dluhopisů a rozpočtové deficity mohou ohrozit poptávku po nich.
Řešení ale existuje, Fed i ECB musí vrátit nominální výdaje na předkrizový trend, a to s použitím cílení nominálního HDP. Tento postup by ukotvil dlouhodobá inflační očekávání a zároveň by umožnil krátkodobou agresivní stimulaci. Došlo by k rychlému oživení a následně by klesla poptávka po bezrizikových aktivech a vzrostla jejich nabídka. Od implementace této politiky jsou ale bohužel ještě hodně daleko.
(Zdroj: Blog Davida Beckwortha z Texas State University)