Aktualizováno Nákupů aktiv centrální bankou může být v eurozóně použito pro podporu ekonomického růstu, pokud se objeví rizika poklesu cenové hladiny v zemích platících eurem, prohlásil v dnes publikovaném rozhovoru pro Financial Times Lorenzo Bini Smaghi, výkonný člen Evropské centrální banky (ECB). Mandátem k tomuto kroku podle něho ECB disponuje. Jedná se o dosud nejsilnější slova člena ECB o tom, že centrální banka nebude váhat rozšířit svou dosavadní škálu opatření proti evropské krizi, pokud by tak měla zabránit ekonomickému propadu evropské ekonomiky.
„Nerozumím tomu kvazi-náboženskému diskutování o kvantitativním uvolňování měnové politiky (QE),“ uvedl Bini Smaghi. K nákupu aktiv z prostředků centrální banky se již v průběhu posledních let přiklonila například americká a britská centrální banka. ECB deflační rizika, která by podle Smaghiho odůvodňovala využití QE, v současnosti nevidí. „Ale pokud by se podmínky změnily... nevidím důvod, proč takovýto nástroj - ušitý na míru specifickým charakteristikám eurozóny – nevyužít,“ dodal člen ECB, který na konci roku uvolňuje místo novému francouzskému zástupci.
"Toto je poprvé, kdy jsem něco podobného od ECB slyšel," řekl hlavní ekonom Berenberg Bank Christian Schulz. "Nicméně z ECB brzy odejde a je to navíc Ital. Jsou tu jiní, kterým bychom měli věnovat pozornost," dodal.
Smaghi dále zdůraznil důležitost rozhodné akce centrálních bankéřů a nevyloučil, že by ECB mohla navýšit svou intervenci na trhu u státních dluhopisů eurozóny například limitováním výnosů nebo spreadů vůči německým státním dluhopisům.
Šéf Evropské centrální banky Mario Draghi na začátku týdne pro Financial Times Draghi otevřeně pohovořil o scénáři rozpadu eurozóny. Země, které by eurozónu opustily, by podle něho měly ještě větší problémy, než kdyby zůstaly. V situaci prudce zvýšené inflace by stejně musely přistoupit k razantním strukturálním reformám. Draghi předpokládá, že zbývající členové by zřejmě porušili smlouvy o Evropské unii a "nikdo by nevěděl, kam to povede".
Draghi při svém prvním rozhovoru pro média zklamal ty, kteří očekávali masivní nákupy vládních dluhopisů za peníze ECB. Pouze uvedl, že program nákupů státních dluhopisů, který ECB zahájila loni v květnu a za dobu své existence znamenal investici přes 200 miliard eur, zůstane opodstatněný, dokud budou vážně poškozeny kanály, skrz které se rozhodnutí o úrokových sazbách projevují v reální ekonomice. Proti možnému rozšiřování této podpory hovoří jeho slova o tom, že ECB má zakázáno financovat vlády. "Měnová politika nemůže dělat všechno," řekl v pondělí.
Politiku kvantitativního uvolňování přijala americká centrální banka Fed a aby nastartovala ekonomiku Spojených států po krizi z let 2008 až 2010, nasypala do ní více než dva biliony dolarů. Britská centrální banka program kvantitativního uvolňování v říjnu ještě rozšířila. Evropská centrální banka nicméně dosud trvá na tom, že její mandát k udržení cenové stability je jiný, než ten, který mají Fed a Bank of England.
(Zdroj: Financial Times, Bloomberg, CNBC, MediaFax)