Ruská centrální banka dnes překvapivě snížila svou refinanční sazbu o čtvrt procentního bodu na rovných osm procent. Učinila tak ve snaze bránit ekonomiku před dopady dluhové krize, se kterou se potýká eurozóna. Rusko sazby naposledy snížilo v červnu loňského roku.
Refinanční sazba má spíše symbolický význam, byť je to sazba hlavní. Takzvanou depozitní sazbu centrální banka naopak zvýšila, a to o čtvrt bodu na čtyři procenta. Jednodenní repo sazba, která je z hlediska měnové politiky teď nejdůležitější, zůstala na 5,25 procenta. Banka uvedla, že dopad úpravy klíčových sazeb je neutrální.
Zvýšením depozitní sazby se zúžil úrokový koridor, čímž se banka přiblížila k plnému inflačnímu cílování a vyvinula tlak na omezení výkyvů na peněžním trhu. Julia Tsepliaeva, vedoucí výzkumu (29,98 EUR, -0,86%) v Moskvě, ruská centrální banka tímto krokem „vyslala signál, že uvolňování měnové politiky již začalo“. Na druhou stranu však podle analytičky inflační rizika spojená s uvolněnou fiskální politikou a předvolebním populismem zůstávají vysoká.
Ruská ekonomika by podle odhadů letos měla vykázat růst o 4,5 procenta. Přestože má země rozpočet v přebytku, analytici upozorňují, že tento stav kvůli rostoucím výdajům na sociální zabezpečení nevydrží. V nadcházejících letech se tak Rusko patrně dostane s rozpočtem do deficitu, což bude mít negativní dopady na ekonomiku.
(Zdroj: ČTK, Bloomberg)