Americká centrální banka (Fed) tajně půjčila soukromým bankám, které se ocitly v těžkostech, 1200 miliard dolarů za neuvěřitelně nízký úrok 0,01 procenta. V mnoha zemích přitom obyvatele sužují úsporné plány vlád, kterým jsou finanční trhy ochotné půjčit jen za úroky šest, sedm i devět procent. Uvedli to bývalý francouzský premiér Michel Rocard a francouzský ekonomický analytik Pierre Larrouturou ve článku, který dnes zveřejnil deník Le Monde.
Pod titulkem "Proč státy platí 600krát větší úroky než banky?" autoři článku varují, že vysoké úroky za vypůjčené peníze dusí vlády, které jsou "nuceny" blokovat důchody, rodinné přídavky či platy státních zaměstnanců a omezovat investice, což zvyšuje nezaměstnanost a zavede brzy země do velmi vážné recese.
"Je normální, že v době krize soukromé banky, které se zpravidla financují u centrálních bank jedním procentem, mohou získat úrok ve výši 0,01 procenta, zatímco některé státy v případě krize musejí naopak platit úrok 600krát či 800krát vyšší?," ptají se pisatelé s odvoláním i na údaje, které prý s pomocí soudu získala agentura Bloomberg od centrálních bank.
Americký prezident Theodore Roosevelt (1901- 1909) měl podle nich pravdu, když říkal, že být ovládán organizovanými financemi je stejně nebezpečné jako být ovládán organizovaným zločinem. "Prožíváme nyní krizi deregulovaného kapitalismu, který může být pro naši civilizaci sebevražedný," domnívají se. Zastávají se názoru některých analytiků, že naše společnosti si musejí nyní vybrat mezi proměnou a smrtí.
Soukromé banky dosahují zisků z půjček s vysokým úrokem argumentováním, že půjčování evropským státům je rizikové, přičemž podle autorů článku banky dobře vědí, že žádné skutečné riziko není. Existuje totiž evropský fond finanční stability, který garantuje solventnost států.
Německá kancléřka Angela Merkelová podle nich správně říká, že nic nesmí povzbuzovat vlády k nehospodárnosti. Přitom většina peněz, které si vlády na finančních trzích nyní půjčují, jde na splacení starých dluhů, tvrdí politik levého středu Rocard a publicista a známý kritik ekonomického liberalismu Larrouturou.
Oba navrhují, aby staré dluhy státu byly refinancovány s úroky blízkými nule procent. Také požadují, aby Evropská centrální banka, která když nemůže půjčovat jednotlivým státům, poskytovala tedy půjčky s úrokem 0,001 procenta Evropské investiční bance (EIB) a dalším podobným veřejným finančním institucím.