Americká centrální banka Fed mění taktiku a počínaje tímto měsícem začne zveřejňovat prognózu vývoje základních úrokových sazeb. Ukázal to zápis z poslední schůzky Fedu, která se konala 13. prosince. Měnová autorita USA tak chce zefektivnit svou politiku a zároveň snížit nejistotu na finančních trzích. Fed rovněž naznačil, že uvažuje o novém kvantitativním uvolňování měnové politiky, čímž dává najevo, že má v úmyslu hrát na trhu aktivnější roli než dosud.
V zápisu je uvedeno, že Fed bude zveřejňovat i to, kdy jeho činitelé očekávají první zvýšení úrokových sazeb. V současné době je základní sazba na takzvané federální fondy na historickém minimu v pásmu nula až 0,25 procenta. Fed ji kvůli dopadům finanční a hospodářské krize tak nízko drží už od prosince 2008.
Ekonomové hodnotí krok pozitivně. „Je to obrat o 180 stupňů od toho starého přístupu tajemné instituce. Jde o plynulý krok směrem k otevření se trhům a snahu vysvětlit veřejnosti logiku svého jednání,“ říká šéf ekonomického výzkumu Merrill Lynch Ethan Harris. Podle Michaela Feroliho, hlavního ekonoma Chase a bývalého ekonoma Fedu, je rozhodnutí zveřejňovat prognózu vývoje sazeb největším krokem směrem k otevřenosti za celou dobu úřadování Bena Bernankeho (od roku 2006) a slibuje větší transparentnost. Zpožděné očekávání růstu klíčové sazby pak může podpořit ekonomický růst.
Feroli spatřuje také stinnou stránku rozhodnutí – potenciální rozmezí odhadů podle něj může ukázat jistou míru neshody mezi jednotlivými členy instituce a odhalí nejistotu, s níž Fed hodnotí ekonomický vývoj.
První odhad vývoje úrokových sazeb Fed vydá po schůzce svého měnového výboru, která je plánovaná na 24. a 25. ledna. Po dvoudenním zasedání Fed vydá aktualizovanou prognózu vývoje hlavních makroekonomických ukazatelů, kterou zveřejňuje každé čtvrtletí. Součástí prognóz budou nově také odhady vývoje úrokových sazeb.
Několik činitelů Fedu také na prosincové schůzce měnového výboru uvedlo, že stav ekonomiky by si mohl vynutit další kolo takzvaného kvantitativního uvolňování měnové politiky. Tím se myslí tištění peněz, za které by Fed nakupoval vybraná aktiva, pravděpodobně dluhopisy americké vlády. Fed už v posledních letech k tomuto kroku přistoupil dvakrát. Rozšíření měnové báze má především zvýšit likviditu.
V rámci Fedu ale v otázce kvantitativního uvolňování nepanuje shoda. Část činitelů si totiž myslí, že přistoupit k třetímu kolu kvantitativního uvolňování by byla chyba. Snaha začít zveřejňovat prognózu vývoje sazeb má zlepšit komunikaci mezi Fedem a finančními trhy.
Fed už dříve několikrát zopakoval, že nechá úroky blízko nuly minimálně do poloviny roku 2013. Zveřejňování prognóz by mělo podpořit očekávání spotřebitelů i bank, že není nutné se obávat zvyšování sazeb, dokud to Fed jednoznačně nebude avizovat. To může pomoci snížit sazby i na vzdálenějším konci výnosové křivky.
Na prosincové schůzce měnového výboru Fed rovněž varoval, že dluhová krize v eurozóně znamená pro americkou ekonomiku velkou hrozbu. Fed si proto nechal prostor pro případná další opatření na podporu hospodářského růstu, i když připouští, že situace na trhu práce se dál zlepšuje. Situace se ale prý do budoucna bude zlepšovat jen pozvolna. Trh práce se spolu s realitním trhem z krize zotavují zpravidla jako poslední.
(Zdroj: čtk, Bloomerg)