Jako mírně proinflační vidí rizika prognózy inflace ČNB. Vývoj se podle centrální banky blíží alternativnímu scénáři prognózy, který předpokládá nižší růst HDP a slabší kurz, zaznělo většinově na prosincovém měnovém jednání ČNB. Budoucí vývoj je dle ČNB zatížen významnou nejistotou z důvodu vývoje v zahraničí. Podle guvernéra Singera nemá ČR důvod obávat se nedůvěry investorů.
„Výhled zahraniční poptávky se přibližuje alternativnímu scénáři prognózy, v jeho duchu zesilují rizika ve směru nižšího růstu HDP a slabšího kurzu koruny. Na rozdíl od obou scénářů prognózy však došlo k dalšímu poklesu výhledu úrokových sazeb v eurozóně. Vývoj domácí ekonomiky se od prognózy mírně odchýlil. Meziroční růst hrubého domácího produktu ve třetím čtvrtletí dosáhl 1,2 procenta, tj. o 0,5 procentního bodu méně, než předpokládala prognóza. Naopak meziroční inflace v listopadu činila 2,5 procenta, tedy o 0,5 procentního bodu více, než očekávala prognóza. Proinflačním rizikem je aktuální vývoj kurzu koruny,“ shrnula v záznamu z jednání ČNB.
„Vývoj kurzu v posledních měsících souvisí s nervozitou investorů z dluhové krize v eurozóně a averzí vůči evropským měnám a kurz může setrvat na nižších úrovních. Podle vývoje úrokového diferenciálu koruny vůči euru a aktuálních dat z platební bilance by měl kurz spíše apreciovat,“ komentuje ČNB vývoj na koruně. „Celkové měnové podmínky jsou z důvodu slabšího kurzu uvolněnější, a proto není třeba měnit nastavení měnověpolitických úrokových sazeb,“ hodnotí pak její dopad na měnové rozhodnutí. Guvernér ČNB Miroslav Singer pro dnešní HN nicméně uvedl, že není žádný důvod k tomu, proč by ČR měla trpět nedůvěrou investorů. „Ve středoevropském regionu jsou dvě až tři země, kterým se daří podstatně lépe. Jde o nás, Slováky a Poláky,“ uvedl Singer.
Mezi důvody pro vyšší inflaci několik členů bankovní rady uvedlo, že podobně jako v minulosti jde o důsledek dřívějšího promítnutí vyšší sazby DPH do cen již v předvánočním období. Pro potvrzení této hypotézy bude ale třeba vyčkat na data za leden a únor 2012. Dlouhodobá inflační očekávání dle ČNB zůstávají pevně ukotvena. Nárůst inflace dle části bankovní rady také může být důsledkem zpožděného průsaku vyšších mezinárodních cen komodit a potravin do domácích cen. „Dovozní ceny potravin v posledních měsících výrazně narostly, průsak do spotřebitelských cen může pokračovat i v dalším roce,“ stojí v záznamu z jednání ČNB.
Dle ČNB dochází ke zvolnění tempa růstu nominálních měnových agregátů, včetně úvěrů. Zatím ale není zřejmé, jaké riziko pro úvěrování domácí ekonomiky představuje snižování zadluženosti v eurozóně a plnění nových regulatorních nároků ze strany evropských bank.
Vývoj v eurozóně ČNB vidí s ohledem na snížení výhledů ekonomického růstu, inflace i trajektorie úrokových sazeb jako protiinflační. „Přestože řešení dluhové krize eurozóny stále není k dispozici, dopady krize do ekonomiky se dosud plně neprojevily. Vývoj v eurozóně byl a i nadále bude značně diferencovaný a situaci v některých zemích lze považovat za projevy akutní krize,“ stojí v zápisu, kde je rovněž uvedeno, že významná část nejistot souvisí s nekonzistencí politických řešení dluhové krize v uplynulém roce.
(Zdroj: ČNB, HN)