Vláda chce do roku 2014 snížit administrativní zátěž tuzemských podnikatelů ve srovnání s rokem 2005 o zhruba třetinu. Roční náklady na administrativu mají díky sérii opatření klesnout o 22 miliard korun. Novinářům to dnes řekl premiér Petr Nečas, který projekt na snižování administrativní zátěže prezentoval společně s ministrem průmyslu a obchodu Martinem Kubou.
V roce 2005 náklady na administrativu podle Nečase činily 73,7 miliardy korun a do roku 2010 se je podařilo snížit na 62,2 miliardy korun. V roce 2014 by pak měly obnášet 51,5 miliardy korun. Údaje se vztahují k ministerstvům průmyslu a obchodu, financí, práce a sociálních věcí, zdravotnictví, zemědělství a životního prostředí.
"Přihlásili jsme se k této práci (snižování administrativní zátěže) již v koalici, která byla ustavena v roce 2008 s tím, že jsme se administrativní náklady z roku 2005 rozhodli konkrétními kroky redukovat. Přineslo to výsledky a loni se podařilo snížit administrativní náklady o zhruba 12 miliard korun. V odbourávání zbytečných paragrafů chceme jít ještě dál," uvedl Nečas.
Například MPO má nyní podle Nečase v hledáčku zhruba 40 administrativních povinností, o jejichž zrušení uvažuje. Vláda chce mít také pod větší kontrolou přejímání evropské legislativy, aby tuzemské zákony nebyly přísnější než požaduje EU a zbytečně nezatěžovaly podnikatele.
Premiér připomněl, že například administrativní úspory v hodnotě 275 milionů korun podnikatelům přinesla novela živnostenského zákona, úsporu 400 milionů korun znamenala novela vodního zákona a v případě novely zákona o léčivech je úspora na úrovni 35 milionů korun. Stát zároveň snížil požadavky na statistické výkazy, což znamená úsporu 26 milionů korun.