Aktualizováno Evropská komise zahájila vyšetřování nových požadavků na rakouské banky, působící v regionu střední a východní Evropy, které v listopadu loňského roku představila rakouská centrální banka společně s regulátorem. EK dle rakouského listu Der Standard prošetří, zda nařízení není v rozporu s unijní legislativou.
Opatření na kapitálové straně zahrnují požadavek na plné vyhovění novým pravidlům Basel III již od roku 2013 bez přechodného období a oprávnění regulátora vyžadovat dodatečný kapitálový polštář až 3 % dle potenciálního rizika, plynoucího z obchodního modelu banky. Na straně úvěrů pak má dojít na navázání jejich povoleného tempa na schopnost lokálního financování a to je právě ta část, která je v centru pozornosti Evropské komise. Rakouský regulátor a CB bude chtít povolené tempo lokálního růstu úvěrů navázat na tempo růstu lokálního financování v podobě depozit, lokálních emisí, ale i nadnárodního financování od institucí typu EBRD či Evropské investiční banky. Tempo růstu úvěrů vůči tempu růstu lokálního financování přitom nebude moci převýšit 110 procent.
Podle listu Der Standard dostala Evropská komise několik „podnětů“ od ministrů financí zemí střední a zejména východní Evropy. Těch zemí, kde působí banky, ovládané matkami v Rakousku. Ministři se obávají, že nová pravidla povedou k dalšímu podvázání růstu jejich domácích ekonomik, uvedl list bez citace svého zdroje informace. Der Standard pak vyslovuje domněnku, že rakouské nařízení by mohlo být v rozporu s pravidly EU o volném pohybu kapitálu, což je jedna ze základních zásad společného prostoru.
„Rakouské banky, které jsou aktivní na dalších trzích regionu CEE, stojí výrazně na modelu tradičního retailového bankovnictví jak v CEE, tak doma v Rakousku. Novými opatřeními chceme tento model udržet a do budoucna jej zajistit,“ vysvětlil rakouské rozhodnutí v listopadu Kurt Pribil za vedení FMA. „Opatření pomohou nastolit udržitelný model růstu ekonomik regionu CEE a bank v regionu aktivních. Pomohou posílení stability lokálních finančních trhů i Rakousku skrze vyšší míru zajištění expozice vůči celému regionu,“ dodal člen vedení Evropské centrální banky a guvernér rakouské centrální banky Ewald Nowotny. Podle FMA i ÖNB chystané sadě opatření pro dlouhodobou udržitelnou podnikatelských modelů bank předcházela mnohaměsíční jednání s jejich vedením.
FMA i ÖNB ohledně pravidel pro velké rakouské banky argumentují také jejich systémovostí. Dle listopadového draftu basilejského Výboru pro finanční stabilitu FSB mohou národní regulátoři u bank, které jsou svým rozsahem a postavením významné pro globální finanční systém, vyžadovat o 1,0 ž 2,5 procenta vyšší kapitálovou rezervu oproti základnímu požadavku Basel. Do tohoto "jádra" patří banky typu Deutsche Bank, BNP Paribas či Goldman Sachs. "Ve světě ale funguje celá řada bank a finančních institucí, které nejsou označitelné za systémové na globální úrovni, přesto jsou naprosto klíčového regionálního a národního významu. Přesným příkladem toho je Erste Bank. Čím víc nad tím uvažujete, tím více je jasné, že je například kriticky důležitá pro Maďarsko," uvádí Simon Gleeson, právním specializující se na finanční regulaci v Clifford Chance. Šéf FSB Mark Carney uvedl, že by do konce roku výbor chtěl definici systémového významu (či jinak také ono známé "too-big-to-fail") na globální úrovni rozšířit také na lokální význam, clearingové domy a pojištovny.
(Zdroj: Bloomberg, Der Standard, FMA, ÖNB)