Stagnaci velkoobchodních cen elektřiny na světových burzách letos i silové elektřiny pro odběratele do příštího roku očekává šéf tuzemské energetiky Daniel Beneš v rozhovoru pro Právo. Ekonomický útlum podle něj nechá Českou republiku o dva až tři roky déle v pozici čistého vývozce elektřiny, Temelín ale s rokem 2025 podle něj jednoznačně potřeba bude. Jako obtížný vidí, z pohledu přenosové soustavy, výběr „mýtného“ za tranzit německé elektřiny přes ČR do Německa.
Cena elektřiny na světových burzách, zejména pro ČR klíčovém trhu Německa, kolísá mezi 51 až 53 eury za MWh. „Nečekám výrazné posuny nahoru ani dolů. Z dnešního pohledu je dost možné, že cena silové elektřiny by se měnit neměla. O jednotky procent asi vzroste cena za distribuci, ale to je rozhodnutí ERÚ,“ uvedl v rozhovoru pro Právo Beneš. Od položky na obnovitelné zdroje čeká Beneš také růst o jednotky procent.
Beneš potvrdil strategii firmy neusilovat v ČR o další rozvoj obnovitelných zdrojů. Varoval před podceněním rozsahu problému „bioplyn“. Matoucí podle Beneše může být násobně nižší instalovaný výkon proti fotovoltaice, který ale je schopen fungovat nepřetržitě a z jednotky tak vyprodukovat sedminásobek dotované elektřiny, než je tomu u solární energie. „ČEZ se na tomto boomu nepodílí a podílet nebude,“ uvedl.
Ekonomický útlum podle šéfa zřejmě povede k tomu, že ČR déle, o dva až tři roky, zůstane čistým vývozcem elektřiny. Na potřebě Temelína se ale podle něj nic nemění a od politiků pro projekt cítí silnou podporu. „Vnímají, že by Česká republika měla být energeticky nezávislá a moc jiných způsobů, jak to zajistit, není. Termín, že před rokem 2025 by měl být uveden do provozu třetí i čtvrtý blok Temelína, stále platí. Do roku 2025 budou už pro udržení energetické nezávislosti nové bloky Temelína zapotřebí, uvádí Beneš v rozhovoru.
Z pohledu klíčových tuzemských projektů vyzvihl Beneš komplexní obnovu elektrárny Tušimice s chystaným spuštěním letos na jaře. „Realizujeme nový nadkritický uhelný blok v Ledvicích, ve výstavbě je paroplynový zdroj v Počeradech, připravujeme se na obnovu bloků v Prunéřově. Máme hotovou studii proveditelnosti jaderného zdroje v Dukovanech, nyní se připravujeme na proces posuzování jejího vlivu na životní prostředí. Blok by mohl být uveden do provozu po roce 2030. Letos v červnu dostaneme nabídky na Temelín, paralelně běží EIA,“ vyjmenoval Beneš pro Právo. Na delším horizontu vidí teplárenské projekty Temelín-České Budějovice a studii Dukovany-Brno. V zahraničí potvrdil větrné farmy v Polsku, Německu či Rumunsku.
Z pohledu klíčových změn uvnitř po nástupu do funkce Beneš zmínil zjednodušení organizace firmy a zúžení vrcholného vedení. „Máme velké množství dceřiných společností a budeme tuto strukturu zjednodušovat. To může znamenat, že dojde ke snížení počtu zaměstnanců, ale primárně na ředitelských pozicích,“ uvedl.
Stranou dotazů Práva nezůstal audit zakázek se Škodou Plzeň, ani vztahy s dodavateli uhlí. „Je trochu paradoxní, když uhlí v zemi patří státu, že těžební společnost, která je privátní a má povolení k těžbě, toto povolení zneužívá k tomu, aby hýbala celým trhem,“ uvedl Beneš pro něj pravděpodobnější důvod možného růstu cen uhlí, než vliv těžebních limitů. Vnitřní audit vztahů se Škodou Plzeň podle Beneše probíhal s vědomím toho, že může být kdykoli zvenčí zkontrolován a vedl jej Petr Vobořil, kterého Beneš označil za člověka zkušeného a znalého fungování od 80. let.
Jako běh na dlouhou trať Beneš vidí dobudování tranzitních kapacit elektřiny napříč Německem, od čehož očekává trvající zátěž na českou přenosovou soustavu. „Současný stav je takový, že Německo se významně přiklání k obnovitelným zdrojům. Na severu se staví velké množství větrných farem, velká část spotřeby je v jižním Německu. Němci by tak měli logicky zajistit, aby energie mohla být přenášena od místa výroby k místu spotřeby, což se jim ale časově nedaří. To se dá pochopit, protože liniové stavby jsou problém, je například třeba vyřešit věcná břemena. Velká část elektřiny ze severu Německa tak teče na jih Německa přes ČR. A bude to ještě horší, protože Němci si s tím během několika příštích let neporadí. V praxi to vypadá tak, že jsme tranzitní zemí z Německa do Německa. Kdybychom se bavili o dálnicích, tak budeme chtít zaplatit mýto a dálniční známky. To všem přijde logické a férové. Existuje mechanismus, kterým přenosové soustavy přispívají do společného balíku a potom se tyto finance rozdělují. Ale česká přenosová soustava je spíše plátcem,“ uvedl k problému Beneš v rozhovoru pro Právo.
(Zdroj: Právo, , Bloomberg)