Brzy po tom, co splaskla bublina na realitním trhu ve Španělsku, vzali si mladí architekti Andrés Velarde a María Palenciaová pracovní náčiní a vydali se o zhruba 8000 kilometrů na západ - přes Atlantik do Brazílie. V naději, že tam snáze najdou práci. Příběh mladých Španělů podle ekonomického listu The Wall Street Journal (WSJ) není zdaleka ojedinělý.
Už za pět týdnů měli Andrés i María práci, kterou lze bez nadsázky považovat za velmi lukrativní. Největší jihoamerická země totiž rozšiřuje program bydlení pro nízkopříjmové skupiny obyvatelstva a do roku 2014, kdy se bude v Brazílii konat mistrovstvím světa ve fotbale, chce postavit řadu stadionů, letištních terminálů a hotelů.
"Ta krize, co je doma, už je daleko za námi," říká Andrés po zhruba osmi měsících práce v Riu de Janeiro. "V Brazílii je všude vidět růst a optimismus, přátelská atmosféra, která je něco naprosto jiného, než co jsme zažili v Evropě," dodává.
Andrés a María nejsou zdaleka jedinými Evropany, kteří rezignovali a svou vlast opustili v naději na lepší život. Kvalifikovaných lidí, kteří udělali totéž, jsou podle WSJ desítky tisíc. Řadu z nich láká právě prosperita bývalých evropských kolonií v Latinské Americe, což zcela obrací dosavadní migrační trendy. Dosud totiž přicházeli lidé z Latinské Ameriky do Evropy a hledali práci tam.
Nejsou to ovšem jen latinskoamerické země, kam směřuje část mladých lidí z krizí zmítané eurozóny. Část vystěhovalců podle WSJ přijímají i Spojené státy a Kanada. Zároveň slábne příliv imigrantů z třech zemí, kteří nemalou měrou přispěli k hospodářskému růstu Evropy v posledních deseti letech. Stovky tisíc, dokonce i těch, kteří si v Evropě vydobyly slušné postavení a práci na manažerských postech, se vracejí zpět do původní vlasti.
Odchod lidí z eurozóny ale vede k obavám, jaké dopady může mít tento stav na vyhlídky západní Evropy. Jestliže odejdou mozky, tedy mladí vzdělaní lidé, může se také zkomplikovat snaha nejslabších zemí eurozóny dostat se z hospodářských problémů.
"Výsledkem je odliv vysoce vzdělaných lidí. Přesně těch lidí, které budou ty země potřebovat, když se budou chtít odrazit ode dna, až k tomu budou lepší podmínky," upozornil prezident washingtonského Institutu pro politiku migrace Demetrios Papademetriou. Do bývalých kolonií v Latinské Americe nejvíce odcházejí lidé ze Španělska a Portugalska, tedy ze zemí, které cítí dopady dluhové krize v eurozóně velmi tvrdě, dodává WSJ.