Riziko recese, rostoucí náklady na splátky státního dluhu, politické neshody mezi silnějšími a slabšími,... tyto a další klíny jsou již vraženy mezi jednotlivými zeměmi eurozóny. Vydrží blok zemí spojený jednotnou měnou a s ní i monetární politikou současné tlaky?
Ratingová agentura Standard & Poor's na konci minulého týdne po více než měsíčním čekání ukončila revizi hodnocení finančních závazků jednotlivých zemí eurozón. Výsledek byl příznivý pouze pro osm ze sedmnáctky zemí, u nichž zůstal dosavadní rating beze změny. S&P své rozhodnutí zdůvodnila nedostatečnými politickými kroky evropských představitelů k řešení současných problémů eurozóny. Z pohledu ekonomického prostředí agentura upozornila na další zpřísnění úvěrových podmínek a fakt, že snižování zadluženosti vlád oslabuje výhled ekonomického růstu. Podle S&P nyní existuje 40procentní šance, že se ekonomika eurozóny letos ocitne v recesi. Pokud by se tento scénář naplnil, meziroční propad HDP by mohl dosáhnout až 1,5 procenta.
Politická reprezentace zemí eurozóny většinou v první reakci zlehčovala varovný prst, který nad eurozónou opět pozvedla agentura S&P , a naopak stavěla do popředí práci odvedenou na poli fiskální konsolidace evropských zemí. Podle analytiků může krok S&P zkomplikovat snahy EU o vyřešení dvouleté dluhové krize regionu, protože dále zvýší dluhové náklady zemí. Snížení ratingu Francie by pak mohlo oslabit záchranný fond eurozóny EFSF a snížit jeho schopnost pomáhat zemím v nesnázích.
Bill Gross, šéf největšího dluhopisového fondu na světě Pacific Investment Management Company (PIMCO), také doporučuje tuto zprávu nepodceňovat. „Snížení ratingů od S&P nutí investory uvědomit si, že země mohou bankrotovat,“ uvedl Gross a dodal, že podle něho bude dalším důkazem platební neschopnost Řecka.
Právě nad setrváním Řecka v eurozóně visí v současnosti největší otazník. Země má totiž před sebou celou řadu klíčových událostí v čele s nutnou dohodou se soukromými i institucionálními investory, které potřebuje úspěšně zvládnout do poloviny března, aby se vyhnula platební neschopnosti. V zemi navíc roste nespokojenost obyvatel se škrty přechodné vlády Řecka a nedávno již lidé na politiky dokonce házeli sklo a kamení.
Evropská dluhová krize již zlomila vaz také vládě Španělska a Itálie a další a další úsporná opatření a zvyšování daní snižuje podporu projektu společné evropské měny. Dle průzkumu italské agentury už důvěru v euro ztratilo pětapadesát procent Italů. Skoro dvě třetiny lidí v Itálii si myslí, že euro přineslo hospodářství jejich země více škody než užitku. Necelá třetina si pak myslí, že by bylo lepší, kdyby se jejich země vrátila k liře, kterou se platilo před zavedením jednotné evropské měny.
Poslední summit Evropské unie s sebou přinesl signál, že by cesta k ukončení krize v eurozóně mohla vést skrze novou reformní smlouvu, v níž by se 17 zemí používajících euro jako platidlo, zavázalo k těsnější fiskální politice včetně automatických sankcí pro rozpočtové "hříšníky" či "zlatého pravidla" vyrovnanosti rozpočtů. Konkrétní shoda a bližší časový plán však zatím chybí.
Bookmakeři sázkové kanceláře Tipsport sestavili na sklonku loňského roku TOP 12 událostí, které mohou hypoteticky nastat u nás i ve světě v roce 2012, a to včetně kurzového ohodnocení. Na možnost, že některá z členských zemí opustí eurozónu, přitom vypsali hypotetický kurz 4:1. Ještě více pravděpodobné je, že měnová unie do 31. prosince 2012 zůstane v nezměněné podobě a neopustí ji ani jeden členský stát, podle bookmakerů . Dle aktuální nabídky si lze vsadit na variantu, že by některý členský stát opustil eurozónu do 31. prosince 2012, při kurzu 1,98:1. Na to, že se tak nestane, je pak kurz 1,65:1.
Co si o možnosti odchodu některé ze zemí z eurozóny myslíte Vy? Zapojte se hlasováním a diskusí do naší nové ankety.