Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's včera večer snížila hlavní úvěrový rating Evropského fondu finanční stability (EFSF) z nejvyšší možné známky AAA na stupeň AA plus. To je pokles o jeden stupeň. Agentura už v pátek snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti devíti zemí eurozóny, včetně Francie. Šéf EFSF řekl, že efektivní úvěrová kapacita fondu se nemění. Šéf oddělení státních ratingů agentury S&P Moritz Kraemer navíc upozornil, že Řecko se patrně už velmi brzy ocitne v situaci, kdy nebude schopno vyrovnat závazky z dluhopisů.
Snížení ratingu EFSF může snížit schopnost fondu půjčovat si na trzích relativně levné peníze. S&P nicméně uvedla, že rating záchranného fondu by mohla vrátit na stupeň AAA, pokud členové eurozóny zvýší garance za úvěry, které fond získává. EFSF totiž nemá sám o sobě žádný kapitál. Musí si tak zajišťovat úvěry, za které ručí silné státy eurozóny. Získané peníze pak fond půjčuje slabším členům eurozóny. Na pomoc EFSF teď nejvíce spoléhá Řecko.
Ačkoliv dluhopisy, které EFSF vydává, garantuje většina zemí eurozóny, rating fondu se odvíjí od zemí s ratingem AAA. Těch bylo až do pátku šest, po snížení ratingu devíti zemí eurozóny ale zbyly jen čtyři. Jejich garance ale nejsou dost vysoké na to, aby si fond udržel úvěrovou kapacitu 440 miliard eur. Důvěryhodný zdroj z eurozóny agentury Reuters v neděli uvedl, že EFSF by mohl po snížení ratingu Francie a Rakouska přijít až o 180 miliard eur.
Podle zdroje, na nějž se odvolává Reuters, existují dvě možnosti jak se s novou situací vypořádat. Jednou z nich je navýšení garancí ze strany zemí, které si v eurozóně rating AAA ještě drží, tedy ze strany Německa, Nizozemska, Finska a Lucemburska. Druhou možností je snížit úvěrovou kapacitu fondu. "Je ovšem důležité, že stále existují dvě ratingové agentury, které drží rating EFSF na AAA a to je přesně to, co bude investory zajímat," uvedl zdroj.
Šéf EFSF Klaus Regling řekl, že fond si udrží efektivní úvěrovou kapacitu 440 miliard eur i bez ohledu na krok ratingové agentury. "Snížení ratingu na stupeň AA plus pouze u jedné agentury úvěrovou kapacitu EFSF ve výši 440 miliard eur nesníží," řekl Regling. "EFSF má dostatek prostředků, aby dostál svým závazkům v rámci současných a případně i budoucích programů, než začne v červenci 2012 fungovat (stálý záchranný fond) ESM," dodal.
Japonský ministr financí Džun Azumi po kroku S&P uvedl, že obligace fondu eurozóny zůstávají pro Japonsko i nadále atraktivní investicí. Starosti však zemi dělá slabší euro, protože poškozuje japonské vývozce. Japonsko doposud koupilo obligace EFSF v objemu 3,535 miliard eur z dosud vydaných obligací za celkem 21 miliard eur. "Japonsko koupilo určitou částku a náš postoj se v tomto okamžiku jen kvůli snížení hodnocení nemění," řekl dnes Azumi novinářům po jednání vlády.
Záchranný fond EFSF byl založen v květnu 2010 v reakci na potíže Řecka. Tomu ještě pomáhali ostatní členové Evropské unie a Mezinárodní měnový fond. Po této zkušenosti vznikl fond EFSF, který byl původně zamýšlen na tři roky, tedy do roku 2013. Jeho nástupcem má být zmíněný fond ESM, tedy Evropský stabilizační mechanismus. Vzhledem k potížím v eurozóně se lídři členských zemí rozhodli fond ESM zprovoznit o rok dříve. Nynější fond EFSF už pomohl financovat záchranu Irska a Portugalska.
Prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi poznamenal, že už je čas, aby investoři a regulační orgány začali na ratingové agentury méně spoléhat. Podle šéfa ECB je třeba si položit otázku, jak jsou tyto ratingy důležité pro trh, pro regulátory a pro investory. Draghi řekl, že ECB nemůže jednotlivé ratingy komentovat, umí si ale prý představit, že se bez ratingů lze obejít.
S&P v pátek snížila rating devíti zemí eurozóny. Francie a Rakousko ztratily nejvyšší možnou známku AAA, nižší rating má ale například i Španělsko nebo Itálie. Ze 17 zemí eurozóny se počet zemí, jejichž dluhopisy ratingová agentura hodnotí jako "brak", zvýšil na tři. Vedle Řecka jsou to nově Kypr a Portugalsko.
Řecko blízko bankrotu
"Řecko bude v platební neschopnosti velmi brzy," řekl včera pro Bloomberg šéf oddělení státních ratingů agentury S&P Moritz Kraemer. Řecký premiér Lucas Papademos včera prohlásil, že klíčová jednání mezi Řeckem a jeho soukromými věřiteli přinesla důležité pokroky a spěje k uzavření dohody, která je podmínkou pro získání další finanční pomoci od mezinárodních institucí. Vystoupení země z eurozóny přitom rezolutně odmítl s tím, že tato možnost opravdu nepřichází v úvahu.
"Zda bude na konci těch současných obtížných jednání nějaké řešení, to ale nevím," uvedl k průběhu jednání Kraemer, který je vedoucím týmu, jenž v pátek uvedl, že S&P snižuje hlavní rating téměř polovině členům eurozóny. "Hodně se tady balancuje na hraně, neřízený bankrot by měl vážné dopady i na ostatní země. Já ale věřím, že politici tomu budou chtít zabránit. Ta hra ještě neskončila," dodal.
Výměna dluhopisů má snížit dluh Řecka o 100 miliard eur. Tato první dohoda je nutnou podmínkou druhé pro zemi klíčové dohody - balíku finanční pomoci 130 miliard eur od Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie, bez níž by Řecku muselo vyhlásit bankrot. Mezi soukromými věřiteli Řecka jsou hlavně banky. Jejich zájmy na jednáních s Řeckem zastupuje Ústav pro mezinárodní finance (IIF). Ředitel IIF Charles Dallara uvedl, že jednání se na konci minulého týdne zastavila kvůli rozdílným představám o výši úroků nových dluhopisů.
"To je v zásadě oblast, kde jsou ty rozdíly největší. Oni chtějí, aby soukromý sektor přijal úroky, které by oni sami nepřijali. To je naprosto absurdní," dodal.
Dallara také podle agentury Reuters řekl, že banky byly velmi překvapeny postojem, který zaujali někteří politici. A to jak ve vládách, tak v multilaterálních institucích. "Je třeba se okamžitě dohodnout a vložit tam prvek stability," řekl Dallara.
(Zdroj: ČTK, Bloomberg, Reuters)