Ředění vás nezabije, zabíjíte se sami a dobrovolně…

Na počátku tohoto týdne se na našem webu objevil článek Anonymního Investora, který se zabýval investičním přístupem či strategií, nazývanou eufemisticky „ředění“. Celý text vzbudil poměrně emotivní diskusi, která se však – jak tomu v takových případech často bývá – nakonec mírně odklonila od tématu samotného. Autor nijak nezastírá, že uvedená strategie nepatří mezi jeho oblíbené a pro mnoho nepoučených investorů pravděpodobně představuje nemalé riziko. Nechci tímto vystupovat nijak razantně na obranu „ředění“, protože v mnoha ohledech sdílím autorovy argumenty. Dovolím si však doplnit několik bodů, které v původním textu možná schází.

1) Již Benjamin Graham ve své knize „Inteligentní investor“ poměrně exaktně definoval termíny investor a spekulant, společně s popisem jejich charakteristik a hlavně rozdílů mezi nimi. Je smutným faktem, že lidé tyto termíny často považují za synonyma – přitom každý z nich popisuje diametrálně odlišnou sadu přístupů, strategií a nade vše mentálního nastavení, které takto označený člověk používá. Proto si dovolím tvrdit, že „ředění“ v arzenálu spekulanta nemá vůbec co dělat. Používat jej může pouze investor a to ještě ne vždy, resp. ne pro každou třídu aktiv.

2) Z jistého úhlu pohledu je debata, zda ředit či neředit v zásadě irelevantní. Jedno z nejčastěji porušovaných pravidel říká, že investor/spekulant musí vědět, jak s uvažovanou pozicí naloží ještě před tím, než do ní vůbec vstoupí. Jinými slovy – argumenty a důvody pro nákup jakéhokoliv aktiva, společně s jasnou strategií řízení dané pozice v různých myslitelných i nemyslitelných tržních situacích musí být definovány a promyšleny dříve, než odešlete nákupní pokyn. Koupit si „něco“ a teprve poté řešit, co s tím vlastně budu dělat, je známkou začátečníka resp. amatéra. Mnoho investorů však do této pasti spadne a používá „ředění“ jako záchrannou brzdu, když neví kudy kam. Přesně ve stylu hesla „z krátkodobé spekulace se stala dlouhodobá investice“.

3) V prvním bodě jsem říkal, že „ředění“ nemá v arzenálu spekulanta co dělat a patří do instrumentária (z definice) dlouhodobého investora. Za tímto názorem si stojím, ne však bezvýhradně. Kupovat vytrvale a dlouhodobě špatné aktivum není známka fištrónu, ale blbosti. Není tomu tak dávno, co v Praze existovala investiční společnost, jejíž portfolio-manažeři se nesmírně radovali, jak se akcie firmy Enron Corp. zlevňují a oni jich mohou nakupovat čím dál tím více. Jak to celé dopadlo (s oběma subjekty) není třeba obšírně popisovat… Ředit a dokupovat je třeba fundamentálně kvalitní aktivum, nejlépe takové, které se honosí charakteristikou jisté vzácnosti resp. omezené dostupnosti. V každém případě lze tuto strategii použít u aktiv, která jste ochotni a hlavně připraveni držet velmi dlouho. Na mysl se vkrádají například zlaté či stříbrné mince, umělecká díla, kvalitní tištěné fotografie,…

4) Jednou z nejčastějších oblastí, kde se strategie „ředění“ zhusta zmiňuje, jsou nákupy otevřených podílových fondů. Velmi často se s ní ohání „nezávislí“ finanční poradci a argumentují tím, že v dlouhém horizontu na fondech „nelze prodělat“. Pokud se nebudete řídit pravidly 1-3 ujišťuji Vás, že s vysokou pravděpodobností proděláte na čemkoliv. Pokud si otevřený podílový fond kupujete, aplikujte na jeho výběr stejně striktní kritéria, jako na kterékoliv jiné aktivum. Argumentovat tím, že „ten hodný pán mi říkal, že na tom v dlouhém horizontu nelze prodělat“ je sice pěkné, ale poněkud dětinské – jste dospělí, svéprávní a jsou to Vaše peníze…tak se podle toho také začněte chovat.

5) Uvědomte si také, že pro úspěšnost resp. smysluplnost strategie „ředění“ musíte operovat se stále větší resp. zvětšující se sumou peněz. Pokud máte akcii nakoupenou v ceně např. 100 Kč a v objemu 1 000 000 Kč, vlastníte 10.000 akcií. Pokud cena akcie spadne o 20 % a vy si koupíte dalších 5.000 akcií, utratíte 400.000 Kč, ale průměrná cena vaší pozice se posune jen o 6,66 % níže. To nastalou situaci moc neřeší…


Na závěr si dovolím jednu aritmetickou hříčku. Poklesne-li cena akcie ze 100 Kč na 50 Kč, jde o pokles v řádu -50 %. Pokud se však cena té samé akcie má dostat na těch původních 100 Kč, musí z hladiny 50 Kč udělat plných 100 % vzhůru…

Není padesát, jako padesát - pamatujte na to…

Hodně štěstí !