Chod administrativy Evropské unie a jejích institucí ročně stojí více než osm miliard eurv přepočtu přes 200 miliard korun. Největší část této sumy, téměř pět miliard eur, připadá na Evropskou komisi. Ta je největší unijní institucí zaměstnávající kolem 32 tisíc lidí, zatímco u ostatních evropských úřadů jde nejvýš o několik tisíc lidí. Vyplývá to ze zjištění ČTK.
Finální údaje o rozpočtu za rok 2011 zatím nejsou k dispozici, řekl ČTK Ron Korver z tiskového odboru Evropského parlamentu. Je tak třeba pracovat s předpokládanými čísly pro letošek i pro minulý rok. Podle nich se pro administrativu EU loni počítalo s 8,17 miliardy eur (206,8 miliardy korun), letos suma vzrostla na 8,28 miliardy eur (209,6 miliardy korun). Celý unijní roční rozpočet v závazcích pro loňský rok činil přes 142 miliard eur (3,6 bilionu korun) a pro letošek přes 147 miliard eur (3,7 bilionu korun).
Druhé nejvyšší administrativní výdaje po Evropské komisi má z unijních institucí Evropský parlament, u něhož se pro letošek na administrativu počítá s přibližně 1,72 miliardy eur (43,7 miliardy korun). To je proti loňsku, kdy to bylo 1,69 miliardy eur (42,9 miliardy korun), nárůst o téměř dvě procenta.
Z této sumy přibližně 37 procent šlo na výdaje na zaměstnance, tedy hlavně na platy zhruba 6000 úředníků zákonodárného sboru. Ti se starají o více než 750 europoslanců a zajištění chodu parlamentu, který sídlí na třech hlavních místech - v Bruselu, Štrasburku a v Lucemburku.
Kolem 24 procent šlo na výdaje zákonodárců, tedy na jejich cesty, platy, úřady a asistenty. Značnou část parlamentního rozpočtu pohlcují podobně jako u dalších institucí výdaje na překlady a tlumočení. Například v roce 2008 se přeložilo v parlamentu kolem 1,5 milionu dokumentů.
Třetí největší suma připadá na Radu EU, pro kterou pracují zhruba tři tisíce lidí. Její náklady letos dosáhnout 534 milionů eur (13,6 miliardy korun). To je proti roku 2011 nárůst zhruba o pět procent. Rada ročně pořádá více než 4300 různých mítinků a zasedání.
EU chce administrativní náklady v budoucnu snižovat. Vzhledem k současné krizi a s ní spjatým úsporám, k nimž přistupují některé vlády států unie, přišla Evropská komise s návrhy na škrty v institucích EU. V půlce prosince schválila návrhy, které by měly do roku 2020 přinést úspory ve výši miliardy eur.
Prodloužit by se měla například euroúředníkům pracovní doba, a to z 37,5 hodiny na 40 hodin. Množství zaměstnanců by mělo v letech 2013 až 2017 klesnout o pět procent. Věk běžného odchodu do důchodu by měl vzrůst z 63 na 65 let. Plánované změny ale už také vyvolaly bouři nevole u některých zaměstnanců institucí, kteří kvůli nim zvažují i protesty.
Administrativní kapitola rozpočet EU pro rok 2012 (v závazcích)
| Evropský parlament |
1.717,868.121 |
+ 1,90 |
| Rada |
533,920.000 |
- 5,21 |
| Evropská komise |
4.815,905.175 |
+ 1,51 |
| Soudní dvůr EU |
348,335.000 |
+ 2,08 |
| Účetní dvůr |
142,476.614 |
-1,28 |
| Evropský hospodářský a sociální výbor |
128,816.588 |
+ 0,19 |
| Výbor regionů |
86,503.483 |
+ 2,88 |
| Evropský ombudsman |
9,516.500 |
+ 0,95 |
| Úřad na ochranu dat |
7,564.137 |
+ 0,79 |
| Evropská služba vnější akce |
464.104.592 |
+ 5,29 |
| CELKEM |
8.279,641.996 |
+ 1,31 |