Co Fed pokazil a proč

Důvěra veřejnosti ve schopnost Fedu chránit ekonomiku před problémy byla otřesena chybami, kterých se dopustil před i během „velké recese“. Další ztrátu reputace utrpěl kvůli nedávnému zveřejnění zápisů z jeho zasedání v roce 2006, ze kterých je vidět, že hrozba bubliny na trhu s nemovitostmi byla brána na lehkou váhu.

Chybou Fedu není to, že klíčová data přicházejí z ekonomiky se zpožděním a jsou často revidována. Přesto ale musí odvádět mnohem lepší práci než před krizí, kdy si nepokládal ty pravé otázky a tudíž ani neměl potřebu získávat relevantní data, či je zkoumat. Fed se nedomníval, že v moderní ekonomice, která disponuje moderními nástroji ekonomické politiky, může přijít významná finanční krize. Podobné problémy byly podle něho vyřešeny před dlouhou dobou a proto se ani neobtěžoval sledovat známky tvorby bubliny. Nyní dochází ke změně, Fed pracuje s novými ukazateli, ovšem jen čas ukáže, zda se skutečně poučil.

I pokud Fed problém rozpozná, jeho reakce závisí především na tom, jakou relativní váhu dává svým cílům - nízké inflaci, nezaměstnanosti a finanční stabilitě. Jeho kroky, učiněné v poslední době, ukazují, že nejvyšší váhu má inflace, které se obávají zejména finanční instituce a podniky, a až za ní se nachází vysoká nezaměstnanost. Existuje ale nějaký důvod, proč by měly zájmy finančníků, firem a zejména bank převažovat? Ano, a spočívá zejména ve způsobu, jakým se vybírá dvanáct prezidentů jednotlivých federálních rezervních bank. Tito prezidenti jsou totiž vybíráni vedením jednotlivých rezervních bank, kterému dominují bohatí podnikatelé a bankéři. Dodd-Frank legislativa se tímto problémem zaobírá, není však jasné, zda snahy o eliminaci vlivu bankéřů budou dostatečné.

Nakonec tu je problém s tím, za jak dlouho se daná politika v ekonomice projeví. Může to trvat i několik měsíců a Fed tedy musí reagovat rychle. Na počátku krize tomu tak bohužel nebylo, a pokud by se Fed zaobíral spíše nezaměstnaností než inflací, jeho reakce mohla být pohotovější. Jeho chyby tak lze shrnout do dvou oblastí. Před krizí si nekladl správné otázky a při jejím propuknutí nereagoval dostatečně rychle a agresivně. První oblast souvisí do značné míry s vírou ekonomů v jejich modely a schopnosti. A druhá alespoň částečně se způsobem, jakým jsou zájmy veřejnosti ve Fedu zastoupeny.

Uvedené je výtahem z „How the Fed Can Prevent the Next Financial Crisis“ od Marka Thomy.

(Zdroj: Fiscal Times)