Vláda schválila půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu na pomoc eurozóně ve výši 1,5 miliardy eur, tedy téměř 38 miliard korun. Lídři EU se loni v prosinci dohodli, že MMF poskytnou na základě bilaterálních smluv půjčku až 200 miliard eur. Dodat peníze se ale zatím zavázala jen eurozóna, a to 150 miliard eur. Ze zemí mimo země platící eurem půjčku zatím vyloučily Británie a Bulharsko.
Na ČR by připadalo 3,5 miliardy eur (zhruba 90 miliard korun). Premiér Petr Nečas (ODS), kterému se půjčka z rezerv České národní banky příliš nelíbí, už dal najevo, že pokud se vláda pro krok rozhodne, bude se jednat o daleko nižší částku. TOP 09 ministra financí Miroslava Kalouska půjčku podporuje.
Peníze do Evropské unie poputují z devizových rezerv České národní banky. Premiér Petr Nečas (ODS) byl zpočátku vůči půjčce na záchranu eurozóny skeptický. Po předchozím jednání svého kabinetu premiér uvedl, že částka by musela být velmi výrazně nižší, než je eurozónou požadovaných 89 miliard korun. Naopak strana TOP 09 od počátku diskusí apelovala na to, že Česko by se na půjčce mělo podílet. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) na středeční zasedání kabinetu přinesl už konkrétní návrh parametrů, jehož výsledkem je částka 38 miliard.
To, aby se ČR mohla účastnit jednání zemí platících eurem, aniž by bylo součástí eurozóny, bude na pondělním vrcholném summitu Evropské unie prosazovat premiér Petr Nečas (ODS). Vyplývá to z mandátu na Evropskou radu, který ve středu projednávají ministři Nečasova kabinetu.
Se stejným požadavkem už v úterý přišel polský premiér Donald Tusk. Ačkoliv se Polsko neřadí mezi členy eurozóny, bude u podpisu smlouvy o fiskální odpovědnosti chtít, aby jednání nebyla určena výhradně státům eurozóny. Pokud to příslušný článek smlouvy neumožní, pakt o rozpočtové odpovědnosti za Polsko nepodepíše.
"Pokud Polsko nezíská adekvátní status účastníka setkání zemí eurozóny, který by nám dal pocit, že se podílíme na rozhodování, bude pro nás obtížné smlouvu o rozpočtové odpovědnosti podepsat," uvedl Tusk.
Přestože Polsko nebude disponovat rozhodovací pravomocí, Tusk chce, aby se těchto jednání mohl účastnit v roli pozorovatele.
Z mandátu na Evropskou radu jasně vyplývá, že premiér Petr Nečas (ODS) bude na pondělním summitu šéfů států a vlád v Bruselu prosazovat stejné podmínky jako právě Polsko.
"Na základě smlouvy o fiskální odpovědnosti vznikne jakási nová rada zemí eurozóny," vysvětlil podstatu Mediafaxu důvěryhodný zdroj, podle kterého bude rada obdobou současných formací, jako je například rada ministrů financí, zahraničí nebo zemědělství.
A právě schůzek této nové rady se bude Česko, stejně jako Polsko, chtít účastnit.
Vláda na svém minulém zasedání přijala rámcovou pozici, podle které by měli o nové smlouvě rozhodnout občané v referendu. ODS a VV přehlasovaly přitom názor TOP 09, která plebiscit odmítala – podle ní by jasné a kladné stanovisko měla zaujmout sama vláda.
Zatím není jasné, kdy by takové referendum mělo proběhnout. Premiér Nečas i vicepremiérka Karolína Peake (VV) se nicméně přiklánějí k názoru, že by takové hlasování bylo na místě až ve chvíli, kde bude země zároveň rozhodovat o přijetí jednotné evropské měny.
Kabinet také projedná nová pravidla pro vyslovení nedůvěry vládě. Podle nich má platit, že pokud by opozice ve sněmovně chtěla hlasovat o odvolání vlády, musela by se nejdříve shodnout na příštím premiérovi a pod návrh získat 50 podpisů.
Další projednávanou ústavní novelou je věcný záměr změny, podle které by starosty v obcích, kde podle nynějších zákonů není obecní rada, mohli volit lidé přímo. Omezení přímé volby starostů jen na obce, které nemají radu, neznamená podle podkladů pro jednání kabinetu radikální zásah do současné koncepce fungování samosprávy. Věcný záměr příslušné ústavní změny do vlády putuje společně s mezinárodní srovnávací analýzou přímé volby starostů.
Vicepremiérka Karolína Peake (VV) po vládě bude chtít, aby ji vláda pověřila koordinováním reformy policie a státního zastupitelství.
Dnes odpoledne má řešit stav příprav unijní úmluvy o fiskální disciplíně Senát. Rozhodl o tom v rámci úprav programu své schůze. Horní komora se k pravidelnému projednávání úmluvy na popud opoziční ČSSD rozhodla už na minulém zasedání. Chtěla by dosáhnout toho, aby mandát vlády pro vyjednání úmluvy v rámci EU vycházel z politické shody, která by byla nutná pro ratifikaci paktu v obou komorách parlamentu.
(Zdroj: čtk, ČT, mediafax)