Ani eurozóna a Mezinárodní měnový fond – hlavní veřejní věřitelé Řecka - se zřejmě nevyhnou ztrátám kvůli snížení řeckého dluhu, upozornila dnes v Paříži šéfka MMF Christine Lagardeová. Stalo by se to podle ní nevyhnutelným, pokud seškrtání dluhu Řecka u soukromých věřitelů nebude stačit k poklesu řeckého zadlužení na udržitelnou úroveň. Zdroje blízké vedení Evropské centrální banky (ECB) však tvrdí, že centrální bankéři zemí eurozóny o sdílení ztrát nechtějí ani slyšet.
"Rovnováha mezi účastí soukromého a veřejného sektoru je vážná otázka," řekla Lagardeová novinářům. "Pokud se úroveň řeckého dluhu u soukromého sektoru v jednáních nepodaří dostatečně snížit, pak by se do tohoto úsilí měli zapojit i věřitelé z veřejného sektoru," dodala. Těmi jsou zejména MMF a země eurozóny, které už Řecku půjčily 110 miliard eur.
Zdroje blízké Radě guvernérů ECB pro agenturu Bloomberg uvedli, že centrální banka eurozóny nechce nést případné ztráty z restrukturalizace řeckého dluhu. Dluh totiž prý nabyla pouze za účelem plnění měnové politiky. Případné zapojení ECB do snižování řeckého zadlužení by navíc podle neoficiálními cestami probublávajícího názoru tvůrce měnové politiky zemí platících eurem mohlo poškodit důvěryhodnost instituce a s ní i celého eura.
Vlna opozice se mezi guvernéry eurozóny již dříve vzedmula kvůli nesouhlasu některých z nich s pokračujícími výdaji ECB za nákupy dluhopisů zemí eurozóny. Proti dalším ztrátám ECB kvůli dluhové krizi a případné nutnosti odepsat část expozice vůči Řecku je podle jednoho z jejích politických přívrženců i německá kancléřka Angela Merkelová.
„Už zase, politici opět přenechávají prostor ECB a doufají, že to zaplatí,“ komentoval poslední kroky na politické scéně Thomas Costerg, ekonom Standard Chartered. „Rizikem přibrání ECB na palubu, které nyní žádá MMF, nicméně je, že by to mohlo znamenat nutnost vrátit jednání o výměně dluhopisů Řecka od samého začátku, což by ještě více zpozdilo již nyní napjatý časový plán,“ dodal.
Řecko už sedmý měsíc jedná bez výsledku se zástupci soukromých finančních institucí o podmínkách seškrtání dluhu. Dohoda, která by měla zajistit pokles řeckého dluhu do roku 2020 na 120 procent hrubého domácího produktu z nynějších asi 160 procent, je podmínkou pro to, aby Atény mohly sjednat s Evropskou unií a MMF druhý úvěrový balík v sumě 130 miliard eur. Už 20. března má totiž Řecko splatit dluhopisy v hodnotě asi 14,5 miliardy eur a bez dalšího mezinárodního úvěru by asi muselo vyhlásit bankrot.
Ministři financí eurozóny odmítli jako nedostatečnou a nepřijatelnou nabídku věřitelů na odpis řeckého dluhu. Institut mezinárodních financí (IIF) zastupující soukromé finanční instituce vlastnící řecké státní dluhopisy za 50% odpis požadovala průměrný kupón nejméně 4 %. Ministři financí ale došli k závěru, že takový úrok je na nových dluhopisech s dlouhou splatností neúnosný a požádali Řecko i věřitele, aby se vrátili k jednacímu stolu a nalezli dohodu v řádu nejbližších dní.
Charles Dallara, šéf IIF a hlavní vyjednavač, včera vyzval eurozónu, aby po odmítnutí jejich posledního návrhu začala spolupracovat na rychlém sjednání dohody o seškrtání řeckých dluhů.
Informovaný zdroj agentury AP uvedl, že zástupci soukromých věřitelů jako bank a investičních fondů se dnes sejdou, aby se dohodli, jak v jednáních s Řeckem pokračovat a zda to má po odmítnutí jejich nabídky eurozónou ještě vůbec smysl. "Takzvaný řídicí výbor Institutu mezinárodních financí se sejde v Paříži k důležité schůzce," řekl zdroj. Institut mezinárodních financí je skupina nadnárodních bank a dalších finančních institucí.
(Zdroj: Bloomberg, ČTK, ECB, AP)