Úkolem české měnové politiky v současné době je vyrovnat tlaky posilujícího dolaru vůči koruně a slabé domácí poptávky, které působí na vývoj cenové hladiny protichůdně. Sazby by tak měly zůstat stabilní, řekl v rozhovoru pro agenturu Dow Jones člen bankovní rady České národní banky Kamil Janáček. Na příštím zasedání ČNB, které se uskuteční 2. února, bude hlasovat pro ponechání sazeb na současném historickém minimu 0,75 %.
Velmi pomalý růst nominálních mezd a stagnace ekonomiky v kombinaci s klesající poptávkou z eurozóny působí jako dezinflační tlaky, ty jsou však kompenzovány rostoucí cenou ropy a oslabováním koruny vůči americkému dolaru, říká Janáček. „Všichni hodnotí kurz koruny k euru, pokud ale vezmeme do úvahy dovoz nerostných surovin, pak důležitý je směnný kurz vůči dolaru.“ Od loňského září, kdy se koruna blížila svým maximům, měna oslabila o 5,5 % vůči euru a o plných 20 % vůči dolaru, což vedlo ke zdražení dovážených komodit a znevýhodnilo exportéry.
Na tržní ceny českých aktiv navíc doléhá nervozita z politické situace v Maďarsku i problémů eurozóny, ačkoli dopad těchto faktorů zůstává omezený, domnívá se Janáček. Investoři však začnou časem rozlišovat korunu a zlotý, které zatím házejí do jednoho pytle s forintem, a česká měna se tak vrátí ke svému trendu dlouhodobého posilování, dodává. Tempo růstu koruny nicméně zpomalí s tím, jak česká ekonomika konverguje s tou západoevropskou. Koruna tak ročně poroste o 2 až 2,5 procenta, ačkoli v uplynulých letech byla schopna posílit ročně o 4 %.
Janáček podle svých slov věří, že Německo, do něhož plyne třetina českého vývozu, se vyhne recesi, což zabrání pádu také české ekonomice. Ačkoli někteří analytici očekávají záporný růst, Janáček odhaduje, že vývoj českého HDP se letos bude pohybovat mezi stagnací a 0,5procentním růstem, v roce 2013 růst zrychlí na 1,5 až 2 procenta.
Své sympatie k ponechání sazeb na stávající úrovni již během předchozích dní vyjádřili další dva členové bankovní rady ČNB – Pavel Řežábek i guvernér Miroslav Singer. Jediná členka bankovní rady Eva Zamrazilová včera naopak uvedla, že ještě není rozhodnuta, jak bude příští čtvrtek hlasovat, ve vývoji globálních cen komodit a slabé koruny však spatřuje vývoj ke zvýšení sazeb. Pro tento krok však bude hlasovat pouze, pokud ji podpoří další členové bankovní rady, což sama označila za nepravděpodobné. Zamrazilová dodala, že na dalším zasedání v březnu už bude pro růst sazeb hlasovat i bez podpory dalších, pokud vyjde inflace v lednu nad odhady.
Zamrazilová řekla, že není přesvědčena, že za rychlejším růstem cen ve čtvrtém kvartálu je dřívější započtení vyšší DPH, což je předpoklad sdílený většinou analytiků na trhu i v ČNB, prezentovaný guvernérem Singerem. "Vidím důvody zpřísňovat měnovou politiku. Inflace je nad dvouprocentním cílem ČNB a bude nad tímto cílem," řekla. Zamrazilová uvedla, že inflace zrychlila již v říjnu, a sice na 2,3 procenta z 1,8 procenta v září, příliš brzy na to, aby za tímto růstem bylo očekávané lednové zvýšení DPH.
Zamrazilová řekla, že současná úroveň hlavní sazby je příliš nízká a mohla by v dlouhodobé perspektivě vnést do ekonomiky jistou nerovnováhu. Neutrální hladinu dvoutýdenní repo sazby vidí v rozpětí 1,0 až 1,5 procenta. "Je možné, že dílčí faktor, proč je koruna pod prognózou, je ten, že sazby byly příliš dlouho příliš nízko," řekla.
Hlavní dvoutýdenní repo sazba stojí od května roku 2010 na historickém dně 0,75 procenta. Všech 20 analytiků oslovených v průzkumu Reuters očekává, že bankovní rada 2. února s měnovou politikou nepohne, a většina z nich předpovídá, že se hlavní sazba nezmění po celý letošní rok.
(Zdroj: Dow Jones, WSJ, Reuters)