Ani skok ekonomického růstu Spojených států za poslední kvartál loňského roku o jeden procentní bod vzhůru nepřinesl výsledky, které by potěšily ekonomy. Důvodem je mírnější růst osobní spotřeby, která generuje dvě třetiny výkonu největší ekonomiky světa, než se očekávalo. V celoroční bilanci americká ekonomika vzrostla loni o 1,7 procenta po 3% růstu ve 2010. Futures na Wall Street po datech odevzdaly zisky a klesaly, ale zahájení obchodování již bylo opět smíšené, dolar posílil zpět k 1,31 USD/EUR.
Hrubý domácí produkt USA za čtvrté čtvrtletí mezikvartálně (anualizováno) zrychlil tempo růstu na 2,8 procenta proti 1,8% tempu za tři měsíce do konce září. První čísla amerického obchodu, která mohou ještě změnit pravidelná dvě zpřesnění v následujících dvou měsících, tak zaostala za konsensem 3,0 procenta sestaveným agenturou Bloomberg z odhadů 79 ekonomů. Tento růst je přesto nejrychlejší od druhé čtvrtletí roku 2010.
Výdaje spotřebitelů vzrostly ve čtvrtém čtvrtletí o 2,0 procenta, zatímco konsensuální odhad trhu počítal se zrychlením z 1,7% růstu ve třetím kvartále až na 2,4 procenta. Prodej automobilů a dalšího zboží dlouhodobé spotřeby vzrostl o 14,8 procent.
Příjmy Američanů po zdanění za poslední čtvrtletí meziročně vzrostly o 0,8 procenta, když ve 3Q ještě klesaly o 1,9 procenta. Za celý rok 2011 příjmy americké populace poklesly o desetinu procenta. Míra úspor Američanů v posledním kvartálu dále klesla na 3,7 procenta z 3,9 procenta ve 3Q, a byla tak na nejnižší úrovni za čtyři roky (do 4Q07).
„Stále tu máme neuspokojivou tvorbu pracovních míst kvůli tomu, kolik z příjmů do této oblasti směřuje, takže se spotřebitelé hlídají,“ uvedl k poslednímu vývoji v ekonomice USA Joshua Shapiro, hlavní ekonom Maria Fiorini Ramirez v New Yorku. „Americká ekonomika nadále zápasí. Dostává pouze jednou za čas dávky adrenalinu od Fedu, což není dlouhodobé řešení,“ dodal ekonom.
Vládní výdaje podle předběžných informací ve 4Q klesly meziročně o 4,6 procenta a prodloužily sérii snižování na již pět po sobě jdoucích čtvrtletí. Za celý rok byl pokles výdajů americké vlády 2,1%, tedy nejprudší od roku 1971. Hlavní vliv na poklesu mělo omezení výdajů na zbrojení na počátku a na konci roku.
Většina ekonomů očekává, že firmy v prvním čtvrtletí omezí doplňování zásob, což zpomalí ekonomický růst. Také spotřebitelé by mohli omezit své výdaje, pokud růst jejich mezd bude zaostávat za inflací. Recese v Evropě by podle převažujícího názoru mohla srazit poptávku po průmyslovém zboží z USA, což by zpomalilo růst. Bez zvyšování počtu pracovních míst a lepších mezd budou výdaje spotřebitelů pravděpodobně stagnovat.
Dnešní čísla z americké ekonomiky podpořila očekávání trhu, že by Fedu kromě slíbeného dalšího držení úrokových sazeb na rekordně nízkých úrovních mohl také přistoupit k dalšímu kvantitativnímu uvolňování měnové politiky, které prezident americké centrální banky Ben Bernanke po posledním zasedání nevyloučil.
Fed tento týden naznačil, že plné oživení ekonomiky bude trvat nejméně další tři roky. Banka se kvůli tomu chystá nechat úrokové sazby na rekordním minimu blízko nuly nejméně do konce roku 2014. To je o rok a půl déle než doposud zamýšlela. Fed rovněž snížil výhled růstu na letošní rok na 2,7 procenta z listopadových 2,9 procenta. Míra nezaměstnanosti by letos měla klesnout na 8,2 procenta.
(Zdroj: CNBC, Bloomberg, Reuters)