Jestli chce Evropská centrální banka opravdu pomoci, tak ať vrátí zisky, které jí plynuly z nákupu dluhopisů této země s diskontem proti jejich ceně, artikuloval včera sílící názor šéf bankovní skupiny ING. Jednání Řecka se soukromými věřiteli o odpuštění části dluhu jsou těsně před uzavřením a konečná dohoda by mohla být podepsána už dnes. K završení jednání je ale nutná účast veřejného sektoru, hlavně ECB, řekly včera večer agentuře Reuters zdroje z bank a vládních kruhů. Někteří následně vystoupili i otevřeně. Proti zapojení tvůrce měnové politiky však v poslední době vystupovali nejen centrální bankéři eurozóny, ale i zástupci Německa.
Bankéři a vládní činitelé z Atén a Bruselu sdělili, že finanční instituce jsou ochotny u řeckých dluhopisů akceptovat celkovou ztrátu z jejich čisté současné hodnoty kolem 70 procent a podle Venizelose možná ještě více. Podle zdrojů však ani tak rozsáhlé oddlužení nebude stačit ke snížení celkového řeckého dluhu do roku 2020 na 120 procent hrubého domácího produktu, jak požaduje Mezinárodní měnový fond (MMF).
Podle zdrojů z bank a vlád tak roste přesvědčení, že do odpisu řeckých dluhopisů je nutné zapojit veřejné vlastníky řeckých obligací, tedy ECB a národní centrální banky. "Cílem je dostat dluh vůči HDP ke 120 procentům, i s odpisem pohledávek soukromého sektoru to ale bude stále podstatně výše, takže se musí zapojit i vládní sektor," řekl jeden z činitelů EU. Podle zdrojů z bank se už všeobecně uznává, že snížení dluhů u soukromých věřitelů nebude bez přispění veřejného sektoru stačit.
Šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová se již minulý týden veřejně vyslovila, že ztrátám kvůli snížení řeckého dluhu se pravděpodobně nevyhnou ani největší veřejní věřitelé - eurozóna a MMF, pokud seškrtání dluhu Řecka u soukromých věřitelů nebude stačit k poklesu řeckého zadlužení na udržitelnou úroveň.
Zdroje blízké vedení Evropské centrální banky (ECB) však tvrdí, že centrální bankéři zemí eurozóny o sdílení ztrát nechtějí ani slyšet. Německý zástupce ECB už ale dal najevo, že banka se k odpisu pohledávek soukromými věřiteli připojovat nehodlá. ECB navíc již opět investice do programu na nákup dluhopisů zkoušených zemí eurozóny omezuje.
„ECB by měla přispět k řešení dluhové krize v Řecku poté, co nakupovala dluh této země s diskontem,“ prohlásil včera v evropském parlamentu generální ředitel tamní bankovní skupiny Jan Hommen. Dodal, že nechce, aby ECB na svých nákupech nutně realizovala ztrátu, ale logicky by měla nabídnout svůj zisk Řecku, pokud mu chce opravdu pomoci.
Zdroje z ECB minulý týden uvedly, že ECB za poslední více než rok při svých nákupech na sekundárním trhu za řecké dluhopisy s celkovou nominální hodnotou 50 miliard eur zaplatila jen 38 miliard eur (asi 962 miliard Kč). Kdyby se ECB vzdala svého nominálního zisku 12 miliard eur, přispělo by to výrazně k cíli oddlužení, aniž by ECB z toho nesla ztrátu.
Podle činitelů EU by to ale stále ještě nestačilo pokrýt rozdíl mezi soukromým oddlužením a požadovaným cílem 120 procent HDP, který se odhaduje na téměř deset procentních bodů. ECB či národní centrální banky by tak musely akceptovat určitou ztrátu nebo se u řeckých dluhopisů zříci úrokových výnosů. Podle zdrojů by bilance některých národních bank takové ztráty snadno vstřebaly.
Státní dluh Řecka přesahuje 350 miliard eur (asi 8,8 bilionu Kč), z toho na soukromé věřitele připadá asi 200 miliard eur. Dohoda o odpisu soukromých dluhů je pro MMF podmínkou toho, aby přistoupil na to, že Řecku spolu s EU poskytne druhý úvěrový balík v sumě kolem 130 miliard eur. Řekové potřebují nový úvěr dostat nejpozději do 20. března, kdy musí Atény splatit dluhopisy v hodnotě 14,5 miliardy eur.
(Zdroj: AP, ČTK, Bloomberg, Global Finance, Dow Jones)