Nynější česká vláda se podle premiéra Petra Nečase (ODS) v nejbližší budoucnosti nepřipojí k paktu, který v reakci na dluhovou krizi zpřísňuje rozpočtová pravidla v jednotlivých zemích Evropské unie. Nečas to uvedl v rozhovoru v dnešních Lidových novinách (LN), ačkoli pozdější přistoupení ČR ke smlouvě zcela nevyloučil. K dohodě se v pondělí v Bruselu rozhodlo připojit 25 z 27 zemí EU. Británie svou účast na paktu odmítla už loni v prosinci.
Dnes má český premiér seznámit ostatní členy vlády s děním na summitu v Bruselu a důvody, které ho vedly k odmítnutí smlouvy o fiskální unii. "Nemyslím ale, že budeme o smlouvě hlasovat. Nečekám ani, že by se tento kabinet ke smlouvě v nejbližších měsících přidal. Politická dohoda o referendu, která je podmínkou toho, aby mohl premiér o podpisu smlouvy přemýšlet, se zatím nerýsuje," řekl deníku.
Nečase kvůli jeho rozhodnutí, nepřipojit se k rozpočtovému paktu, čeští politici z řad koaličních i opozičních poslanců kritizovali. "Bral se ohled na národněsocialistické křídlo v ODS, a tím se poškodily státní zájmy," poznamenal v úterý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09). Podle něj je možné, že premiér Nečas "to dělá jen napínavé, aby se prokázal jako veliký borec" a ČR se nakonec ke smlouvě o rozpočtové kázni zemí eurozóny v březnu připojí.
Premiér však LN sdělil, že jeho postoj není jen dočasný. "Odmítl jsem ke smlouvě přistoupit z věcných důvodů. Jsem přesvědčen, že nám nic výhodného nepřináší. Nepodařila se vyjednat ani naše účast na summitech eurozóny, kde se teď bude dělat většina rozhodnutí," uvedl.
Od mandátu daného vládou se prý odmítnutím paktu neodchýlil. "Vládní mandát pouze říká, že nesmím podepsat dřív, než bude jasná dohoda na ratifikační proceduře, kterou má být referendum," doplnil.
Nečas ale pozdější přistoupení Česka ke smlouvě úplně nevyloučil. "Podařilo se nám na poslední chvíli dojednat, že ke smlouvě se může kdykoliv kdokoliv další přidat. Pokud některá příští vláda bude chtít do rozpočtového dozoru vstoupit, nic jí nebrání," řekl LN.
Pakt by měl být podepsán až začátkem března. Pětadvacet zemí, které se k němu po pondělním summitu připojilo, by do svého právního řádu, nejlépe rovnou do ústav, mělo zakotvit pravidlo, že by jejich strukturální rozpočet měl být v podstatě vyrovnaný nebo v přebytku.