Aktualizováno Nová uhlíková daň, kterou připravuje ministerstvo financí, by podle týdeníku Ekonom mohla zdražit uhlí pro domácnosti a malé firmy zhruba o polovinu a přinést ročně do státního rozpočtu asi pět miliard korun. Čtyři miliardy by do rozpočtu zaplatili spotřebitelé uhlí, zbytek ti, kteří ve svých kotlích pálí lehký či těžký topný olej, píše týdeník v čísle, které vychází ve čtvrtek.
Nová daň by měla v platnost vstoupit od roku 2014, ve hře je podle týdeníku i zvýšení cen plynu. Nová daň by měla přispět ke stlačení rozpočtových deficitů. S návrhem souhlasí i ekologická organizace Greenpeace, píše Ekonom s odvoláním na úvahy a propočty ministerských expertů.
"Cena uhlí by narostla o více než polovinu, těžkého topného oleje o třetinu až polovinu a lehkého topného oleje o čtvrtinu nebo třetinu," řekl Ekonomu náměstek ministra financí pro daně Ladislav Minčič.
Ministerstvo financí vychází z představy, že se daň bude vybírat jen z uhlí a topných olejů a že ji nebudou platit elektrárny, teplárny a velké firmy, které dostávají či nakupují emisní povolenky.
O zdanění zemního plynu, které by tyto sazby výrazně snížilo, se podle Ekonoma ještě bude jednat. Pokud by se navzdory vládnímu usnesení z loňského září a většinovému mínění odborníků přece jen plyn objevil mezi zdaňovanými palivy, tak by veškeré sazby uhlíkové daně mohly klesnout zhruba na čtvrtinu. Pak by běžná domácnost topící uhlím zaplatila ročně asi o 1000 korun víc. Pokud plyn zůstane mimo, tak to bude o 3000 až 4000 korun více, píše Ekonom.
Ekologové se zavedením uhlíkové daně souhlasí. "Jakýkoliv krok ke zdanění uhlíku je důležitý, ačkoliv většinu exhalací mají na svědomí velké firmy, které dostávají většinu emisních povolenek zdarma," cituje týdeník Jana Rovenského z ekologického sdružení Greenpeace.