Řecku bude i po poskytnutí druhého balíku pomoci v objemu 130 miliard eur a přislíbeném snížení dluhu soukromými investory chybět dodatečných 15 miliard eur. Nejmenovaný zdroj z Bruselu to uvedl pro agenturu AP. Evropská komise již údajně požádala země eurozóny, aby pomohly tyto peníze někde najít.
Oněch chybějících 15 mld. EUR je údajně rozdíl, ke kterému dospěli mezinárodní inspektoři. To svědčí mimo jiné o tom, že už je zásadě dohodnuta konkrétní část dluhu, která bude odepsána z aktiv soukromých věřitelů, i podoba dodatečných škrtů v řeckém rozpočtu. Jednání nebyla ještě oficiálně dokončena, má se tak ale stát v řádu dnů. Řecko potřebuje peníze již příští měsíc, jinak by zemi hrozilo vyhlášení platební neschopnosti.
Údajný rozdíl lze podle zdroje vyplnit dalšími záchrannými úvěry, které by poskytli členové eurozóny nebo jejich centrální banky. V úvahu připadá i zapojení státem vlastněných bank, jako je například francouzská Caisse de Dépôts. Ta by mohla proti řeckým dluhopisům, které drží, vykázat účetní ztrátu.
Výkonný ředitel německé Josef Ackermann uvedl, že se tento víkend pravděpodobně vydá do Atén k jednání o odpisu řeckého dluhu. Je podle svých slov přesvědčen, že k uzavření dohody dojde „v následujících týdnech, možná dnech. Podle posledních zpráv by měli soukromí věřitelé čelit odpisu nejméně 70 procent čisté současné hodnoty držených řeckých dluhopisů, z toho 50 procent by měl tvořit přímo odpis nominální hodnoty dluhu, zbylé ztráty věřitelů poplynou z nižšího úroku a prodloužení splatnosti. Podle Ackermanna je pozornost upřena na rozhodnutí dalších stran mimo finanční sektor.
Podle zdrojů z bank a vlád tak roste přesvědčení, že do odpisu řeckých dluhopisů je nutné zapojit veřejné vlastníky řeckých obligací, tedy ECB a národní centrální banky. Zdroje blízké vedení ECB však tvrdí, že centrální bankéři zemí eurozóny o sdílení ztrát nechtějí ani slyšet. Německý zástupce ECB už ale dal najevo, že banka se k odpisu pohledávek soukromými věřiteli připojovat nehodlá. ECB navíc již opět investice do programu na nákup dluhopisů zkoušených zemí eurozóny omezuje.
Podle analytiků drží Evropská centrální banka spolu s centrálními bankami zemí eurozóny řecké dluhopisy v objemu asi 50 miliard až 55 miliard eur. ECB ale dluhopisy nakupovala na sekundárním trhu za výrazně nižší cenu, vznikl jí tedy účetní zisk. ECB nicméně zatím nejeví známky vůle vzdát se dosaženého zisku, podle některých jejích představitelů by takový krok byl v rozporu se zásadou ECB neposkytovat vládám finanční pomoc.
Mezinárodní oficiální věřitelé požadují po Aténách strukturální reformy včetně propouštění státních úředníků a snižování minimální mzdy. Předseda řecké krajně pravicové strany LAOS George Karatzaferis napsal dle Financial Times dopis vrcholným evropským představitelům, v němž je žádá o uvolnění požadavků, které poskytnutí druhé finanční pomoci podmiňují, a varuje před rizikem „sociálního výbuchu“. Další vlna reforem v zemi by podle něj spustila ekonomický kolaps a sociální nepokoje „takového druhu, jaký Evropa nezažila po desetiletí“.
Razantní úspory byly podmínkou především Německa, podle šéfa inspekčního týmu MMF Poula Thomsena vedl první záchranný balík z jara 2010 v sumě 110 mld. EUR ke drastickým škrtům a zvyšování daní, které vedly k sociálním nepokojům a prohloubení ekonomických ztrát, čímž dál podkopal veřejné finance.
(Zdroj: Bloomberg, čtk, AP, FT)