Česká republika, Slovensko a Rumunsko mají v rámci regionu střední a východní Evropy (CEE) větší schopnost ustát možný nárůst výpůjčních nákladů, uvedli analytici rakouské Group. Výhodou pozice Česka, Polska i Slovenska je podle nich dobrý rating a nízká úroveň soukromého i veřejného dluhu. Relativně příznivý je poměr úrokových nákladů u státního dluhu, resp. výše výnosů emitovaných dluhopisů, a státních příjmů, vyplývá ze studie .
Klíčový ukazatel je dle poměr úrokových nákladů země a rozpočtových příjmů, který blízce sledují také ratingové agentury. V souladu s předpokladem, že „solventnost země je tradičně definovaná jako stav, kdy je vláda schopna obsluhovat svůj dluh výběrem daní“, stanovili analytici onu kritickou hranici maximálních úrokových nákladů v poměru k daňovým příjmům na 10 procentech. Za touto hranicí se splácení dluhu stane pro zemi neúnosné.
"Vypočítali jsme pro každý stát onen kritický bod, ve kterém úrokové náklady překročí hranici 10 procent daňových příjmů. Naštěstí je v Rumunsku, České republice a na Slovensku průměrná úroková míra, která by pro příslušný státní dluh byla stále ještě únosná, daleko vyšší, což znamená, že kritický bod, ve kterém by se státní finance dostaly pod velký tlak, je relativně vzdálen," uvedli analytici .
U České republiky je kritická hranice úrokové míry deset procent, u Rumunska 10,7 procenta a u Slovenska 7,7 procent, vyplývá ze studie. Maďarsko by se naopak podle nich mělo vyvarovat objemných úvěrů s úrokovou mírou vyšší než šest procent. V současnosti se úroková míra u českých státních dluhopisů pohybuje dle studie pod čtyřmi procenty, což dává vládě dostatečný prostor pro manévrování v případě růstu výnosů.
Šestice zemí střední a východní Evropy bude podle studie letos muset refinancovat splatné dluhy v objemu 72 miliard eur. Za předpokladu, že vlády zemí nedoplní financování skrze prodej státních aktiv, tedy potřeby emise nového dluhu v hodnotě 35 mld. EUR, to znamená hrubý objem emisí státních cenných papírů za 107 miliardy eur, uvádí studie.
Podle navíc letos klesne v šestici zemí regionu, včetně ČR, schodek veřejných financí na 3,6 procenta hrubého domácího produktu, což by mělo zhruba odpovídat průměrné výši v eurozóně, která je 3,4 procenta HDP.
(Zdroj: čtk, Group)