Aktualizováno Možnosti splatit své cizoměnové půjčky za zvýhodněných podmínek do konce ledna již využilo skoro 142 tisíc Maďarů, kteří splatili celkem 776 miliard forintů. Kdyby jim vláda premiéra Viktora Orbána nevyšla vstříc, bylo by to však 1,07 bilionu forintů. O ztrátu 294 miliard forintů plynoucí z rozdílu zvýhodněných sazeb proti současným tržním se v souladu s dřívější dohodou podělí v maďarsku operující banky s tamní státní kasou. Maďarská regulátor finančních trhů uvedl, že do konce února by předčasného splacení mělo dosáhnout dalších 19 052 cizoměnových dlužníků se splátkami v celkové hodnotě 145 miliard forintů.
Současné předčasné splátky za zvýhodněných podmínek podle maďarského regulátora dosáhly 19 procent celkového objemu cizoměnových teoreticky hypoték spadajících do smluveného vládního programu. Z toho 96 procent splacených úvěrů bylo denominovaných ve švýcarských francích.
Dnes oznámená předběžná čísla jsou zatím přibližně v souladu s posledními odhady. Maďarská centrální banka ke konci prosince odhadla ztráty maďarského bankovního sektoru ze směny cizoměnových hypoték v rámci vládou prosazeného zákona na zhruba 325 miliard forintů. Ministr hospodářství Gyorgy Matolcsy přitom při podpisu smlouvy s bankami v polovině prosince ještě hovořil o nákladech 600 mld. HUF pro banky a 300 mld. HUF pro vládu. Šéf maďarské bankovní asociace Mihaly Patai v minulém týdnu uvedl, že tamní banky očekávají celkové ztráty z vládního plánu na úrovni 210 miliard forintů.
„Při pětinové účasti držitelů cizoměnových úvěrů by podle našich výpočtů celkové ztráty bank měly dosáhnout 300 miliard forintů. Erste Bank s 20% mírou participace na programu předčasného splacení počítala a vlastní ztrátu odhadla na 200 milionů eur. Tomu odpovídají také úrovně rezerv, které si Erste na tento program na konci loňského roku vytvořila,“ uvedl k dnes oznámeným předběžným číslům Tomáš Tomčány, analytik Patria Finance. Připomněl, že dlužníci se mohli do programu zvýhodněného splacení cizoměnových úvěrů hlásit pouze do konce loňského roku a konečná čísla by měla být známa na konci února.
Asociace maďarských bank uzavřela před dvěma měsíci s maďarskou vládou dohodu na řešení problému cizoměnových hypoték v zemi. Banky podle ní ponesou s vládou náklady na předčasné splacení FX hypoték za příznivějších podmínek v poměru dvě třetiny ku jedné třetině. Dle dohody s vládou banky dlužníkům více jak 90 dní po splatnosti přepočtou dluh aktuálním kurzem a odpustí jim 25 procent.
Banky působící v Maďarsku výměnou za tuto dohodu získaly možnost započíst si 30 procent nákladů na tuto směnu FX hypoték proti bankovní dani, a ta bude navíc od roku 2013 snížena na 50 procent. Od roku 2014 nemá bankovní daň v Maďarsku převyšovat úroveň bankovní daně v Evropské unii, která má již v té době existovat - popřípadě nepřevýší průměr bankovních daní v zemích EU, kde v té době bude vybírána.
Investiční banka ve své lednové analýze uvedla, že čeká, že program předčasného splacení vyjde na 200 mil. EUR (po snížení daně čistá ztráta 152 mil. EUR) u RBI na 100 mil. EUR (čistá ztráta 70 mil. EUR) a u na 92 mil. EUR (čistých 64 mil. EUR).
Celý boom FX hypoték začal v Maďarsku v roce 2003, kdy maďarská vláda přestala podporovat dotované úvěry v HUF. Zahraniční banky hlad klientů vyplnily, využily přístup mateřských subjektů k EUR a CHF a podtrhly podíl Bank. Jak je to s argumentací vlády o tom, že banky v zemi za 10 let pořádně zbohatly? Ziskovost bankovního sektoru v Maďarsku mezi lety 2003 až 2007 rostla o 20 až 30 procent ročně. Když maďarská vláda začala v roce 2006 omezovat výdaje, Maďaři si nabrali ještě více úvěrů – tentokrát na krytí spotřeby a jištěných nemovitostmi.
Devizové hypotéky v nízkoúročených eurech a zejména švýcarských francích se pro Maďarsko staly vážným problémem v roce 2008 po prudkém poklesu kurzu forintu a byly jednou z příčin, proč si muselo Maďarsko tehdy vzít stabilizační úvěr od Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie. Maďarským domácnostem na devizových hypotékách nabobtnal dluh na zhruba pět bilionů forintů.
(Zdroj: Bloomberg, MTI, Citi)