Aktualizováno Řečtí politici se stále nemohou dohodnout na dalších škrtech, které požadují MMF i EU. Bez nich Atény neuvidí další finanční pomoc. Řecko musí najít úspory ve výši tři miliardy eur a nejlépe všechny parlamentní strany se k jejich prosazení musejí zavázat. Pokusili jsme se zmapovat, o kterých úsporných opatřeních se jedná.
Schůzka, na níž měli předáci řeckých stran vládní koalice rozhodnout o osudu dohody s mezinárodními věřiteli, se byla znovu odložena na středu. Předáci stran musí schválit podmínky druhého záchranného úvěru, zatím však ještě od vlády konečné znění dohody nedostali, uvedl jeden se stranických činitelů. Vláda podle informovaných zdrojů dokončuje finální text dohody s Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem, a zástupcům stran jej měla předložit na schůzce původně naplánované na včerejších 20:00 SEČ.
Premiér Lukas Papadimos v noci jednal s mezinárodními věřiteli o rozsahu reforem a dalších úspor, které bude muset Řecko zavést, aby dostalo druhý záchranný úvěr v sumě 130 miliard eur. Namísto jednání se stranami premiér večer v jednání s institucemi pokračoval.
Řecko včera ochromila generální stávka na protest proti požadavkům věřitelů na další úspory. V celé zemi demonstrovalo kolem 20.000 lidí.
1. Škrty ve zdravotnictví
Celkem 1,1 miliardy eur (cca 27,5 miliardy korun) by měly Aténám ušetřit škrty v sektoru zdravotnictví. Jde o souhrn opatření, který se týká, jak snižování pracovních nákladů, tak i dalších úsporných opatření na provozu zdravotnictví. /spory se dotknou i léků, kde má dojít ke snížení regulovaných cen.
2. Úspory u samospráv
Tím, kdo bude muset také utahovat opasky budou i místní samosprávy, které přijdou o část subvencí ze strany státu. Těm vláda chce snížit příspěvky v celkové výši 300 - 400 milionů eur. (kolem 5 miliard korun)
3. Chudší armáda
Dalším úsporám se nevyhne ani armáda a sektor obrany. Náklady na armádu budou ořezány o stejnou částku jako samosprávy, tedy 300 milionů eur. Řecká agentura ANA hovoří až o 440 milionech eur.
4. Minimální mzda
Důležitým opatřením je pak výrazné snížení minimální mzdy, kterou dostává přibližně 300 tisíc lidí. Minimální mzda v současnosti podle Evropské komise činí zhruba 871 eur hrubého měsíčně (pro srovnání ve Španělsku je 748 eur a v Portugalsku pak jen 566 eur), a pokud bude návrh odsouhlasen, tak klesne o 20 až 22 procent na zhruba 750 eur.
5. Konec 13. a 14. platů
Velmi sporným bodem úspor je pak zrušení 13. a 14. platů, které se v Řecku stále vyplácejí. Ačkoli Papadimos s tímto krokem souhlasí, tak koaliční spojenci jsou proti. Podle posledních zpráv zřejmě tento bod do úspor prosazen nebude, ale za cenu jistoty, že klesne minimální mzda.
6. Propouštění
Řecká vláda by dále mohla uzavřít zhruba 100 státem kontrolovaných organizací, což by znamenalo propuštění tisíců zaměstnanců. Podle návrhů by to je letos znamenalo další 15 tisíc lidí bez práce z celkového počtu 150 tisíce propuštěných do roku 2015.
7. Nižší penze
Penze nad 1 000 eur měsíčně mají klesnout o 20 procent, u lidí v předčasném důchodu mladších 55 let dokonce o 40 procent.
8. Vyšší spotřební daně
O třetinu mají vzrůst daně na alkohol, cigarety a pohonné hmoty a má být také aplikována daň z luxusu na bazény, jachty a drahé automobily.
Restauracím a barům se má zvednout daň z přidané hodnoty - ze 13 procent na 23 procent.
Další škrty
Kromě výše zmíněných úspor mají být zavedená další opatření. Hovoří se například o snížení mezd v soukromém sektoru až o 25 procent, o 35 procent by mělo klesnout u penzijního připojištění. Toto snížení mezd a sociálních příspěvků má pomoci zvýšit konkurenceschopnost helénské ekonomiky.
Související články na IHNED.cz
Krizi vyřešíme jen tím, že budeme proti ní bojovat společně, zdůraznila Merkelová
Demonstranti v Aténách spálili německou vlajku. Generální stávka ochromila zemi
Ulice řeckých měst obsadila nová generace bezdomovců. Z domů je vyhnala dluhová krize