Senát schválil zavedení přímé volby prezidenta. Ústavní novelu přijal beze změn po více než pětihodinové debatě. Nástupce Václava Klause si tak budou příští rok vybírat místo parlamentu lidé. Podpořilo to 49 ze 75 přítomných senátorů, především z ČSSD a také z ODS. Potřeba bylo k nezbytné ústavní většině nejméně 45 hlasů.
Vládou předložená změna ústavy nabude účinnosti k 1. říjnu. Prezident Klaus, který zavedení přímé volby označil za fatální chybu, na tom nemůže nic změnit. Ústavní novelu totiž na rozdíl od běžných zákonů vetovat nemůže.
Sociální demokraté v čele s předsedou Senátu Milanem Štěchem výsledek hlasování ocenili a zdůraznili, že je to hlavně jejich zásluha. "Už po několikáté tady v Senátu zachraňujeme vládní návrhy," uvedl místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier. Podotkl, že z 21 přítomných občanských demokratů bylo pro změnu ústavy jen 11, zatímco ze 39 sociálních demokratů jich pro bylo 36. Proti byli spolu s deseti senátory ODS všichni lidovci a řada zástupců z ostatních frakcí. Z TOP 09 novelu podpořil jen Jan Horník.
Předseda senátorů ODS Richard Svoboda výstup zástupců ČSSD označil za sebechválu. Podotkl, že pro změnu ústavy byli ze zástupců ODS v souladu s koaliční smlouvy i ti, podle nichž se tím, kvalita demokracie v Česku nezlepší.
Zastánci přímé volby její prosazení zdůvodňovali přáním občanů, svými volebními závazky i snahou zabránit excesům, které provázely poslední prezidentskou volbu. Podle kritiků prý stačilo vyjasnit parlamentní pravidla pro výběr hlavy státu. Na tom se ale parlament za čtyři roky neshodl. Také k realizaci přímé volby je nyní ještě třeba schválit konkrétnější volební pravidla, které chystá vláda.
Část senátorů usilovala o úpravy ústavní novely, z nichž část měla posílit postavení Senátu. "Kdybychom vrátili tento návrh s pozměňovacími návrhy, tak v Poslanecké sněmovně by asi neměl šanci třípětinovou většinou projít," podotkl předseda senátorů ČSSD Petr Vícha.
Hlavu státu budou moci vybírat všichni voliči podobným systémem, jakým volí senátory, tedy ve dvou kolech. Kandidát na prezidenta bude muset mít podporu petice, kterou podepíše alespoň 50.000 občanů starších 18 let, nebo nejméně dvaceti poslanců či deseti senátorů. Přímou volbu bude vyhlašovat předseda Senátu, a to nejpozději 90 dnů před jejím konáním.
Ústavní změna rozšiřuje důvody pro odvolání přímo voleného prezidenta. Pokud by Ústavní soud uznal, že hrubě porušil ústavu, mohl by být zbaven funkce. Žalobu k Ústavnímu soudu by mohly podat Senát a sněmovna, pokud by se v nich k tomu našla ústavní většina. Nyní může prezidenta zažalovat pro velezradu pouze Senát. Podle kritiků to znamená oslabení Senátu a ztíží to možnost prezidentova odvolání.
Novela omezuje prezidentovu pravomoc rozhodnout o nezahájení nebo přerušení trestního stíhání. Nově k tomu bude potřebovat podpis premiéra nebo pověřeného ministra. Jen na dobu výkonu funkce bude omezena prezidentova imunita. Sněmovna včera schválila stejnou změnu ústavy pro zákonodárce a ústavní soudce.
Parlamentní strany zatím s určením svých kandidátů na prezidenta váhají. Pouze TOP 09 už nominovala svého předsedu Karla Schwarzenberga. V ODS se mluví o předsedkyni sněmovny Miroslavě Němcové a místopředsedovi Senátu Přemyslu Sobotkovi, v ČSSD znovu o ekonomovi Janu Švejnarovi. Lidovci by chtěli svou europoslankyni Zuzanu Roithovou. Zájem mají expremiéři Miloš Zeman a Jan Fischer, který bývá médii řazen mezi případné favority, stejně jako podnikatel Tomio Okamura.
Přehled změn, které přináší novela Ústavy ČR:
Volba prezidenta
Doposud:
Prezidenta volily obě parlamentní komory na společné schůzi. Navrhovat kandidáta bylo oprávněno nejméně deset poslanců nebo deset senátorů.
Novela:
Hlavu státu budou volit všichni voliči podobným většinovým systémem, jakým volí senátory. Prezidentem se stane kandidát, který v prvním kole obdrží nadpoloviční většinu hlasů. Pokud se tak nestane, bude se konat za čtrnáct dnů druhé kolo volby, do něhož postupují dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola.
Kandidáta na prezidenta může navrhnout alespoň 50.000 občanů starších 18 let nebo nejméně dvacet poslanců či deset senátorů.
Odvolání prezidenta
Doposud:
Prezidenta nebylo možné zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt. Pouze mohl být stíhán pro velezradu, a to před Ústavním soudem na základě žaloby Senátu. Ústavní soud pak mohl rozhodnout o tom, že prezident ztrácí svůj úřad a způsobilost jej znovu nabýt.
Novela:
Novela rozšiřuje výčet důvodů pro odvolání prezidenta - Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu k Ústavnímu soudu nejen pro velezradu, ale i pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. K přijetí návrhu v Senátu je třeba třípětinové většiny přítomných senátorů a k přijetí souhlasu sněmovny pak třípětinové většiny všech poslanců.
Prezidentská imunita
Doposud:
Trestní stíhání hlavy státu pro trestné činy spáchané po dobu výkonu funkce bylo navždy vyloučeno.
Novela:
Prezidentská imunita je omezena pouze na dobu funkčního období.
Milosti
Doposud:
Prezident mohl mimo jiné nařídit, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo.
Novela:
K platnosti tohoto prezidentova rozhodnutí je třeba spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.