Všichni známe princip kyvadla. Těleso je zavěšeno na provázku. Jakmile je trochu vychýlíme a pustíme, gravitační síla vrací těleso zpět do rovnovážné polohy. Vzniká periodický pohyb. Potenciální energie se mění na kinetickou a naopak. Stále dokola a dokola. Jednoduché a přitom geniální.
Podobné vztahy, jako mají fyzikální veličiny ve výše uvedeném příkladu, mají díky Taylorovu pravidlu i dvě důležité ekonomické veličiny, HDP a úroková míra. Úroková míra je tím větší, čím větší je odchylka reálného HDP od jeho aktuálního potenciálu, který reprezentuje určitou rovnovážnou polohu. Zároveň platí analogie gravitace, totiž vyšší úrokové sazby působí jako brzda a vrací ekonomický růst do rovnovážné polohy. Tuto kombinaci vztahů, která se chová podobně, jako kyvadlo mechanické, nazvěme “Greenspanovým kyvadélkem”.
Greenspanovo kyvadlo úspěšně fungovalo v americké ekonomice několik desítek let, zhruba až do roku 2007. K tomu, aby mohlo úspěšně kmitat, byl potřeba určitý manévrovací prostor. Musela zde existovat možnost úrokovou sazbu flexibilně zvednout nebo snížit minimálně o několik procentních bodů. S tím, jak se dlouhodobě snižovala inflace, rostl státní dluh a úrokové sazby se přiblížily k nule, tento manévrovací prostor zmizel. Greenspanovo kyvadélko se přestalo kývat někdy na přelomu let 2007 a 2008, kdy došlo k prudkému a finálnímu snížení úrokových sazeb na nulu v důsledku hypoteční krize.
S tím, jak postupně Greenspanovo kyvadélko umíralo, probouzelo se k životu jiné, které bychom pracovně mohli nazvat kyvadélkem Bernankovým, jelikož jeho vznik se kryje s nástupem Bernankeho do úřadu guvernéra FEDu. Princip kývání je podobný, jako u předchůdce. Rozdíl spočívá v tom, že místo úroků působí gravitačně směrem k rovnovážné hodnotě růstu cena komodit. S rostoucí dynamikou HDP roste cena řídící komodity, řekněme ropy WTI, která stále více snižuje poptávku v ekonomice. Po překročení určité hranice dochází k totální destrukci poptávky a HDP prudce klesá. Podstatný rozdíl mezi Greenspanovým a Bernankeho kyvadélkem je v tom, že úrokovou sazbu určuje centrální banka, kdežto ceny komodit nejsou nijak regulovány. Kmitání HDP je tak více vystaveno náhodným vlivům.
Bernankovovo kyvadélko nám může pomoci zodpovědět otázku, kterou si dnes klade spousta investorů, totiž zdali je růst rizikových aktiv, jehož jsme byli v nedávné době svědky, udržitelný. Přijměme jako fakt, že řídicí komoditou je ropa WTI. Její cena je od poklesu ve čtvrtém kvartále 2011 pod úrovní 100 dolarů za barel a dle všech indicií nepůsobí restriktivně. Obrazně řečeno, Bernankovo kyvadélko je v nejnižší poloze a má nejvyšší kinetickou energii. Má před sebou výstup do místa největší potenciální energie, v němž teprve dojde k destrukci poptávky. Můžeme polemizovat, kde se tato hladina nachází a jaká cena WTI jí odpovídá. Můj subjektivní názor je, že dokud se nedostaneme na úroveň 120 USD/barel můžeme být v klidu. Buďme tedy v klidu.