Termín spuštění penzijní reformy, který vláda stanovila na 1. ledna 2013, se kvapem blíží. Jsou však na start reformy připraveny i všechny nezbytné instituce? Individuální spoření v důchodových fondech, do nichž by lidé v rámci druhého pilíře důchodové reformy převáděli část svých příspěvků státu, zatím čeká na dořešení některých důležitých detailů. Toto upozornění vyslovil před nedávnem prezident Asociace penzijních fondů ČR a člen Národní ekonomické rady vlády Jiří Rusnok.
Co se má změnit a kdy?
Podstatou v září loňského roku schválené penzijní reformy je to, že si lidé od roku 2013 budou moci část peněz, které nyní odvádějí na státní důchodový účet, z nichž se platí důchody v rámci současného průběžného důchodového sytému, spořit na individuální účty u transformovaných penzijních společností.
Ze státního pilíře do druhého pilíře si budou moci lidé takto vyvést 3 procenta ze sociálního pojištění, které nyní činí zhruba 28 procent hrubé mzdy. Podmínkou však je, že si další 2 procenta ze základu pro výpočet odvodu na sociální pojištění budou muset přidat ze svého.
Stávající penzijní fondy se během ledna a února budou muset rozhodnout, jestli od 1. ledna 2013 začnou fungovat jako penzijní společnosti, do kterých si budou lidé moci směrovat část svých sociálních odvodů. "My jsme ti, kdo penzijní reformu uvedou do praxe," prohlásil na konci minulého týdne Jiří Rusnok stojící v čele Penzijního fondu .
Jsou zde rizika...
Důchody však rozhodně nemusí být v budoucnu nedotknutelné. Členové Národní ekonomické rady vlády (NERV), včetně Jiřího Rusnoka, nedávno upozorňovali také na to, že pokud se bude ekonomická krize v Evropě prohlubovat a současné problémy budou trvat ne měsíce, ale roky, přijde čas i na krácení důchodů. Zároveň však NERV varoval před ukvapenými drastickými kroky ze strany vlády v první fázi ekonomické recese. Místo toho připravil sadu 41 opatření, která mají České republice pomoci překonat ekonomické problémy v Evropě, pokud by hrozil propad HDP o dvě a více procent.
Další obavy vyvolává nový penzijní systém při pohledu dále na východ. Maďarská vláda na konci roku 2010 poprvé vyděsila investory, když oznámila de facto znárodnění systému povinného soukromého penzijního spoření ve fondech. Maďarům tehdy dala "na výběr" - buďto převedou své prostředky na individuálních účtech u fondů zpět ke státu, nebo přijdou zhruba o 70 procent svých odvodů na penzi u soukromých fondů. Polská vláda oznámila nejradikálnější reorganizaci polského důchodového systému za posledních 11 let na začátku minulého roku. Polský kabinet tehdy prostě oznámil, že ve snaze vyrovnat deficit v sociálním pojištění od dubna sníží příspěvky do soukromých fondů z odváděných 7,3 % příjmů Poláků na 2,3 % a zbylých 5 % pošle do státního sociálního pojištění.
Povede se vládě spustit důchodovou reformu ve stanoveném termínu? Jaké přinese nový systém výhody? Lze zabránit nesystémovým zásahům této či dalších vlád do nově nastaveného fungování penzijního systému? Na tyto a další otázky se budete moci zeptat osoby z nejpovolanějších. Jiří Rusnok, prezident Asociace penzijních fondů ČR, člen NERV a předseda představenstva PF, bude na vaše dotazy odpovídat zítra od 15. do 16. hodiny v online rozhovoru na Patria.cz. Prostor pro vaše dotazy však bude opět otevřen již od ranních hodin.
Jiří Rusnok ukončil studium na Národohospodářské fakultě Vysoké škole ekonomické v Praze. Svou profesní kariéru začal v odboru dlouhodobých výhledů na Státní plánovací komisi. Později působil na Federálním ministerstvu pro strategické plánování a Federálním ministerstvu práce a sociálních věcí. Následně pracoval v Českomoravské konfederaci odborových svazů, kde pracoval šest let jako poradce a vedoucí sociálně-ekonomického oddělení.
Od srpna 1998 zastával funkci náměstka ministra práce a sociálních věcí, od dubna 2001 do července 2002 byl ministrem financí ČR a do března 2003 ministrem průmyslu a obchodu ČR. V současnosti vykonává funkci presidenta Asociace penzijních fondů České republiky a současně je předsedou představenstva a generálním ředitelem PF, a.s.. V letech 2006 – 2009 byl předsedou Výboru pro finanční trh, poradního orgánu bankovní rady ČNB. Od roku 2009 je prezidentem Rady pro veřejný dohled nad auditem.